Počasí změní podobu světa navždy. Evropě hrozí dříve nemyslitelné ničivé hurikány

Dopady jsou značné, zejména proto, že přibližně třetina obyvatel Evropské unie žije v pobřežních oblastech, které jsou ekonomicky klíčové a produkují více než 30 % HDP celého bloku. S předpokládaným vzestupem mořské hladiny o 60 až 80 cm do konce století v důsledku teplotní expanze oceánů a tání ledovců narůstají rizika záplav a eroze. Katastrofální lesní požáry, které během prvních devíti měsíců roku 2024 zničily přes 370 000 hektarů lesů, a záplavy, jež v září postihly téměř dva miliony lidí ve střední Evropě, jasně ukazují na urgentní potřebu porozumět těmto extrémům a jejich vzájemné provázanosti.

S ohledem na destruktivní sílu hurikánů by jejich potenciální výskyt v Evropě mohl představovat další hrozbu pro infrastrukturu, podniky i přírodní ekosystémy. Jak se obavy stupňují, je zřejmé, že porozumění a reakce na tyto měnící se vzorce počasí jsou klíčové nejen pro bezpečnost obyvatel, ale i pro ochranu životního prostředí, píše server Carbo Europe.

Když se řekne hurikán, většina lidí si okamžitě představí Karibik nebo jihovýchod Spojených států. Ve skutečnosti se však hurikány mohou vyskytovat i v Evropě, ačkoliv jejich četnost je ve srovnání s tropickými oblastmi mnohem nižší.

Hurikány jsou intenzivní tropické bouře charakterizované nízkým atmosférickým tlakem, silnými větry a vydatnými srážkami. Aby byla bouře klasifikována jako hurikán, musí dosáhnout rychlosti větru alespoň 119 km/h. Nejčastěji se hurikány vyskytují v Atlantském oceánu a Karibiku, nicméně historické záznamy ukazují, že některé bouře s hurikánovými vlastnostmi zasáhly i Evropu. První zaznamenaný hurikán v Evropě pochází z roku 1842, což potvrzuje, že tyto bouře mohou překonávat velké vzdálenosti a ovlivňovat různé regiony.

Pro vznik hurikánu jsou klíčové čtyři faktory:

• Teplé oceánské vody – Hurikány získávají energii z teplého moře, přičemž k jejich vzniku je obvykle zapotřebí teplota vody nad 26,5 °C.
• Vlhkost v atmosféře – Vysoká vlhkost vzduchu podporuje růst a zesílení bouře.
• Slabý střih větru – Silné změny ve směru a rychlosti větru mohou narušit strukturu hurikánu, zatímco slabý střih umožňuje jeho zesílení.
• Atmosférické podmínky – Oblasti s nízkým tlakem a nestabilním vzduchem přispívají k formování bouřkových systémů.

Ačkoli Evropa nebyla v moderní historii přímo zasažena plně vyvinutým hurikánem, záznamy ukazují, že od roku 2000 se na kontinent dostalo přibližně 30 pozůstatků hurikánů v oslabené formě. Jeden z nejvýznamnějších případů představuje hurikán Ophelia, který v roce 2017 zasáhl Irsko a Skotsko. Tato bouře způsobila rozsáhlé výpadky elektřiny, které postihly až 50 000 domácností, vedla k několika úmrtím a způsobila značné materiální škody.

Modely naznačují, že do konce 21. století by Evropa mohla zažít v průměru 13 silných bouří během hurikánové sezóny, což je výrazný nárůst oproti současným dvěma. Září 2023 tuto změnu ilustrovalo, když tři bývalé hurikány (ex-hurikán Nigel, ex-hurikán Lee a ex-tropická bouře Ophelia, známá jako bouře Agnes) ovlivnily počasí v Irsku.

Rostoucí teploty oceánů a snižující se střih větru podporují možnost vzniku hurikánů i ve Středozemním moři. Zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) uvádí, že od roku 1900 se teploty oceánů zvýšily o 0,88 °C, což posiluje sílu a dosah tropických cyklón.

Klimatické změny zásadně ovlivňují evropské vzorce počasí a přispívají ke zvyšujícímu se výskytu extrémních jevů, včetně hurikánů. Výzkumy ukazují, že změna klimatu zdvojnásobila riziko extrémních vln veder, jak dokazuje léto 2003, kdy vedra v Evropě vedla k více než 70 000 úmrtím.

Nedávné extrémní projevy počasí poukazují na přímou vazbu mezi změnou klimatu a rostoucí nestabilitou počasí v Evropě. Z analýzy více než 600 studií vyplývá, že ze 735 zaznamenaných extrémních událostí bylo 547 spojeno se změnou klimatu, přičemž nejčastějšími jevy byly vlny veder a nadměrné srážky.

Hurikány v Evropě sice nejsou tak časté jako v Karibiku nebo Severní Americe, ale jejich výskyt roste a klimatické modely naznačují, že v příštích desetiletích mohou být ničivější. Pokud bude oteplování pokračovat, mohli bychom být svědky situací, kdy se hurikány budou tvořit blíže evropským břehům a nebudou se k nim dostávat pouze jako oslabené bouře.

Přizpůsobení se těmto změnám bude vyžadovat komplexní opatření – od posílení infrastruktury až po efektivnější varovné systémy. Evropské státy se budou muset zaměřit na investice do odolnosti pobřežních oblastí, ochranu před záplavami a snižování emisí skleníkových plynů, aby zmírnily hlavní příčinu těchto extrémních jevů. 

Témata:  počasí,  hurikán