Krávy mají úžasnou schopnost přežít pouze na trávě, ale tento dar přírody má svou cenu. Během trávení v bachoru, jednom ze čtyř žaludečních oddílů, dochází ke kvašení potravy, což vede k uvolňování metanu – skleníkového plynu, který je sice v atmosféře méně trvanlivý než oxid uhličitý, ale má 28krát vyšší oteplovací potenciál. Tento metan uniká především říháním a částečně i prděním. Jedna kráva ho za rok vyprodukuje až 90 kilogramů, píše CNN.
Metan se rovněž uvolňuje z hnoje a dobytek se na celosvětových emisích metanu podílí přibližně jednou třetinou, což z něj činí významný faktor klimatických změn. Ačkoliv některé farmy využívají speciální krmné doplňky snižující tvorbu metanu, jejich účinnost je proměnlivá a vyžadují pravidelné podávání – což je u volně se pasoucího dobytka nepraktické.
Alternativou by mohla být vakcína, na jejímž vývoji nyní pracuje britský Pirbright Institute. „Vakcína je osvědčená technologie s existující infrastrukturou, která je široce přijímána v živočišné výrobě,“ říká John Hammond, ředitel výzkumu institutu. Projekt je financován částkou 9,4 milionu dolarů z Bezos Earth Fund a spolupracují na něm také Royal Veterinary College ve Velké Británii a AgResearch na Novém Zélandu.
V ideálním případě by vakcína byla jednorázová a podávala by se telatům brzy po narození. Cílem je snížit produkci metanu minimálně o 30 %. Přestože vědci na tomto konceptu pracují už více než deset let, stále neexistuje hotový produkt, i když dosavadní výzkumy naznačují, že metoda by mohla být úspěšná.
Vakcína by měla stimulovat imunitní systém zvířat k tvorbě protilátek, které by blokovaly bakterie v bachoru zodpovědné za tvorbu metanu. Tento přístup je však výzvou, protože protilátky v prostředí bachoru běžně nefungují dobře. Další neznámou je dopad vakcíny na zdraví zvířat – očekává se, že bude nulový, ale to je třeba ještě potvrdit. Pokud by vakcína ovlivnila schopnost trávení, mohla by vést k vyšší spotřebě krmiva a tím i ke zvýšení nákladů pro farmáře.
Vědci rovněž zkoumají možnost vakcinace březích krav, což by vedlo k předání protilátek mláďatům prostřednictvím kolostra (prvního mléka po porodu). Tento přístup by mohl být účinný, ale zatím se nachází pouze ve fázi hypotéz.
Vakcína by mohla být „svatým grálem“ v boji proti metanovým emisím, říká Joseph McFadden, odborník na biologii skotu z Cornellovy univerzity. Pokud by jedna dávka měla dlouhodobý účinek, znamenalo by to snadnější a efektivnější řešení než stávající metody.
Nicméně je stále nejisté, zda vakcína bude skutečně životaschopná. Vývoj takového produktu vyžaduje dlouhodobý výzkum a testování na velkém množství zvířat. Mezitím vědci pracují i na dalších řešeních – od selektivního šlechtění přes genetické úpravy střevních bakterií až po enzymy či krmné doplňky.
Právě doplňky výživy však ukazují, jak složité může být zavádění nových technologií. Například červená mořská řasa dokáže dramaticky snížit produkci metanu, ale obsahuje látku bromoform, která je v USA klasifikována jako pravděpodobný karcinogen. I když se v mléce nachází v množstvích hluboko pod bezpečnou hranicí, vyvolalo to obavy veřejnosti.
Podobný osud potkal i přípravek Bovaer, krmný doplněk na bázi dusičnanů, který byl na konci roku 2024 středem kontroverze ve Velké Británii. Když společnost Arla oznámila jeho testování, na sociálních sítích se rozšířily dezinformace o údajných toxických reziduích v mléce. Ačkoliv britský Úřad pro bezpečnost potravin vydal ujištění, že se látka v těle krav metabolizuje a do mléka neproniká, část spotřebitelů se přiklonila k bojkotu firmy.
Tento případ ukazuje, že jakákoli inovace v oblasti potravinářství a zemědělství může čelit vlně dezinformací. „Investice do výzkumu jsou zásadní, ale zatím nevidím žádnou strategii, jak zajistit, aby nové technologie byly akceptovány spotřebiteli,“ varuje McFadden.
Profesor Dirk Werling z Royal Veterinary College, který na vývoji vakcíny pracuje, upozorňuje, že vědecké poznatky jsou často vnímány zjednodušeně a polarizovaně. „Od pandemie vnímám, že všechny diskuse jsou černobílé – ať zjistíme cokoli, vždy bude někdo, kdo nás bude kritizovat, a někdo, kdo nás podpoří,“ říká.
Vědci se nicméně shodují, že pokud jejich práce přispěje k omezení globálního oteplování, bude to považováno za úspěch. Vývoj vakcíny proti metanovým emisím je stále v počáteční fázi, ale pokud se ukáže jako funkční, mohla by znamenat revoluci v zemědělství a významně přispět k boji proti změně klimatu.
Související
7. února 2025 14:35
7. února 2025 4:00
6. února 2025 10:57