Záplavy, bouře, vedra. Bylo by extrémní počasí možné bez globálního oteplování? Vědci našli odpověď

Horké vlny, záplavy, bouře a sucha postihují miliony lidí, ničí infrastrukturu a mění přírodní prostředí. Odpověď na otázku, zda je za tento vývoj odpovědné globální oteplování, poskytuje vědní disciplína nazývaná klimatická atribuce. Tato metoda nám umožňuje zjistit, jaký podíl na těchto událostech má lidská činnost a spalování fosilních paliv.

Klimatická atribuce je vědecký postup, který analyzuje, jak globální oteplování ovlivňuje extrémní povětrnostní jevy. Díky této metodě můžeme zjistit, zda by se určité události, jako například devastující povodně nebo extrémní horké vlny, vůbec staly bez vlivu klimatické změny, nebo zda byly zesíleny lidskou činností.

Historická data o počasí umožňují zkoumat frekvenci a intenzitu událostí v době před průmyslovou revolucí a nyní. Počítačové simulace porovnávají klima bez lidských emisí skleníkových plynů a současnou realitu. Klimatické modely simulují, jak se klima postupně měnilo v důsledku rostoucích emisí od 19. století do dneška.

Jedním z nejvýraznějších zjištění je, že některé extrémní horké vlny by bez globálního oteplování vůbec nebyly možné. Tyto jevy nemají historický precedent ani se neobjevují v klimatických modelech bez přidaného vlivu emisí způsobených člověkem. Například nejméně 24 takových "nemožných" horkých vln zasáhlo svět během posledních let.

Kromě horka byla klimatická krize spojena i s dalšími extrémními jevy. Analýzy ukazují, že více než 60 % intenzivních dešťů a povodní bylo zhoršeno globálním oteplováním. Téměř 70 % suchozemských událostí bylo pravděpodobnějších kvůli změně klimatu. Silnější větry a intenzivnější hurikány jsou rovněž spojeny s oteplujícím se klimatem.

Vědci stále častěji odhadují nejen, zda byla událost způsobena klimatickou změnou, ale i kolik životů by bylo zachráněno bez tohoto vlivu. Například jedna studie ukázala, že každé třetí úmrtí novorozenců v důsledku extrémního horka by bylo možné předejít. Jiný výzkum odhaduje, že klimatická krize způsobuje každoročně více než 100 000 úmrtí v důsledku horka.

Například hurikán Harvey by nezpůsobil zaplavení 30-50 % nemovitostí v USA, které zasáhl v roce 2017, nebýt vlivu globálního oteplování. Podobně by čtyři velké povodně ve Spojeném království způsobily o polovinu méně škod na majetku, kdyby nebylo lidského vlivu na klima.

Analýzy klimatu se stále častěji používají jako důkaz v právních případech, kde jsou hlavní znečišťovatelé pohnáni k odpovědnosti. Například ve sporu Juliana v. Spojené státy nebo Lluiya v. RWE byly tyto studie klíčovým argumentem pro odpovědnost za škody způsobené klimatickou krizí.

Přestože vědci zkoumají jen zlomek všech extrémních událostí, existuje dostatek dat k tomu, aby bylo možné učinit obecná prohlášení. Například každá událost spojená s pobřežními záplavami je dnes pravděpodobnější kvůli zvyšující se hladině moře.

Klimatická atribuce poskytuje přesvědčivé důkazy, že klimatická krize již nyní mění podobu extrémního počasí. Zatímco dříve byly změny jemné a obtížně detekovatelné, dnes jsou jasné a měřitelné. Tato vědecká metoda je neocenitelným nástrojem nejen pro pochopení dopadů globálního oteplování, ale i pro hledání spravedlnosti a přijetí odpovědnosti za škody, které klimatická krize způsobuje po celém světě.

Témata:  počasí,  klimatická změna,  globální oteplování,  bouřky