Po dalším rekordním roce globálních teplot v roce 2024 roste tlak na politiky, aby zintenzivnili své úsilí o boj proti změně klimatu. Poslední celosvětový vědecký konsenzus o tomto fenoménu byl publikován v roce 2021 Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC). Nové vědecké poznatky však podle Reuters ukazují, že globální oteplování a jeho dopady se vyvíjejí rychleji, než se dříve předpokládalo.
Vědci naznačují, že svět již mohl překročit hranici oteplení o 1,5 °C nad předindustriální úrovní, což je považováno za kritickou mez, po níž hrozí nevratné a extrémní změny klimatu. Studie zveřejněná v listopadu v časopise Nature Geoscience zkoumala 2 000 let staré plyny zachycené v ledovcích na Antarktidě a naznačuje, že oteplení v roce 2023 dosáhlo 1,49 °C, pokud se použije delší předindustriální srovnávací období.
Oteplování Atlantiku ohrožuje kolaps klíčového proudového systému – Atlantické meridionální cirkulace (AMOC), která transportuje teplo z tropů na sever. Výzkumy ukazují, že od roku 1950 se AMOC oslabil o 15 % a v roce 2024 vědci varovali, že systém může být blíže kritickému bodu zhroucení, než se dříve předpokládalo. Oteplování oceánů také zesiluje odumírání korálů. V roce 2024 proběhla čtvrtá masivní událost bělení korálů, což ohrožuje světové korálové útesy.
Teplejší oceány způsobují intenzivnější a rychlejší bouře. Například hurikán Milton se v říjnu 2024 během jediného dne změnil z tropické bouře na druhý nejsilnější hurikán v Mexickém zálivu, který způsobil rozsáhlé škody na západním pobřeží Floridy. Silnější bouře přinášejí větší množství srážek, což vedlo například k záplavám v horských oblastech, jako je Asheville v Severní Karolíně.
Globální oteplování snižuje obsah vlhkosti v půdě i lesích, což vytváří podmínky pro větší a intenzivnější požáry. V roce 2024 zažila Amazonie nejhorší sucho od roku 1950, které vedlo k rekordním požárům. Studie z října 2024 odhadla, že 13 % úmrtí způsobených toxickým kouřem z požárů během posledního desetiletí lze přičíst klimatickým změnám. Navíc se ukazuje, že Arktická tundra, která po tisíce let sloužila jako zásobník uhlíku, nyní kvůli požárům uvolňuje více uhlíku, než dokáže uložit.
Tání ledovců může také zvyšovat riziko sopečné aktivity. Vědci varují, že v Islandu ustupující ledovce uvolňují tlak na zemskou kůru, což může destabilizovat magmatické rezervoáry a vést k větší vulkanické činnosti.
Odborníci zdůrazňují potřebu rychlého jednání, aby se zmírnily další dopady klimatických změn. Mezi doporučené kroky patří investice do odolnější infrastruktury, ochrana lesů a korálových útesů a snížení emisí uhlíku. Vývoj naznačuje, že pokud nebudou přijata okamžitá opatření, klimatická krize bude i nadále eskalovat, což ohrozí celé ekosystémy i budoucnost lidstva.
Témata: počasí, klimatická změna
Související
7. ledna 2025 20:27
7. ledna 2025 14:17
