reklama

Společenství usilující o lidská práva se začalo utvářet při soudním procesu s hudebníky kolem kapely The Plastic People of the Universe. První přípravná schůzka iniciátorů tohoto disidentského hnutí se konala 10. prosince 1976. Prvními mluvčími Charty se stali bývalý ministr zahraničí Jiří Hájek, dramatik Václav Havel a filozof Jan Patočka. Mezi Vánocemi a Novým rokem své podpisy pod text Charty 77 připojilo 242 signatářů. Do ledna 1990 se k Chartě přihlásilo přes 1800 signatářů a jen 25 z nich svůj podpis veřejně odvolalo.

Od 6. do 26. ledna příštího roku bude ústav pořádat venkovní výstavu o nejznámějších tvářích Charty 77 a instaluje dočasný pomníček v místě, kde ujížděli s prohlášením Václav Havel a Pavel Landovský před komunistickou Státní bezpečností. Instalován bude v předvečer výročí v Gymnazijní ulici, která ústí do Evropské ulice, tedy v místě, kde byli zatčeni.

V cizině chce ústav představit především zahraničně-politický význam Charty. Dopad disidentského hnutí na protirežimní aktivity v celém východním bloku například sledovaly i tajné služby USA. „Chceme ukázat, jak fungovala v cizině a jaké měla kontakty, jako byla například polská Solidarita, nebo jaký dopad měly některé dokumenty pro zahraničí, jako byla třeba Pražská výzva, kde se v roce 1985 poprvé mluví o sjednocení Německa jako určitého předpokladu nového uspořádání v Evropě," uvedl Matějka.

Výstava se bude prezentovat i v rámci českého předsednictví v Radě Evropy, které potrvá od května do listopadu příštího roku. Česko se při něm soustředí mimo jiné na reformu Evropského soudu pro lidská práva, jejím cílem je zrychlit jeho práci.

Další kampaň chce ÚSTR rozjet na twitteru. Zatím jediný projektový twitterový účet funguje v zahraničí, aby cizincům zprostředkoval zkušenost s komunistickou diktaturou. Twitter k výročí Charty 77 chce ÚSTR spustit začátkem ledna.

Čtyřicáté výročí Charty 77 se chystají společně připomenout signatáři a další disidenti. Vzpomínkový večer se uskuteční 7. ledna v Mramorovém sále a kavárně pražské Lucerny, řekl ČTK ředitel neziskové organizace Post Bellum Mikuláš Kroupa. Půjde zřejmě o poslední příležitost, jak pozvat osobnosti, které se v období normalizace mezi prvními spojily pod prohlášením Charty 77.

reklama