Ženy jako majetek rodiny: Dívky měly v minulosti cenu pouze jako panny, svou čistotu musely prokázat

Panenství proto mělo velkou hodnotu a bylo také jistým druhem zboží. Dívka-panna byla majetkem své rodiny až do doby, kdy se se svolením otce, bratrů nebo poručníka provdala. Rodina často dívky "prodávala" nejvyšší nabídce. 

Stejně jako u všech věcí, které mají velkou cenu, lidé často zacházeli do krajností, aby prokázali autenticitu zboží. A to byl ve středověku případ také panenství. Po celá staletí byla panenská blána hmatatelným důkazem panenství. Testy panenské blány prováděly porodní asistentky, které často ženy před svatbou kontrolovaly, vysvětluje server History Undressed.

Absolutním důkazem pak bylo, když se novomanžel po svatební noci pochlubil běloskvoucím prostěradlem s kapkami krve. Tento „test“ se ale samozřejmě dal poměrně snadno zfalšovat, stačilo, aby u sebe žena měla malou lahvičku s krví a prostěradlo po aktu lehce pokapala.

Existovala ale i další řada způsobů, jak bylo ověřováno, jestli dívka je ještě čistá a neposkvrněná – a některé z nich jsou velmi bizarní. Lidé například věřili, že panny mají magickou moc a mohou utišit roj včel, nebo že si mohou ochočit volně žijící zvířata. Středověké lékařské knihy mužům radily, aby si dívku otestovali sami.

Chtěli-li zjistit, zda je dívka skutečně panna, měli jí dát vypít velké množství diuretika. Když byla schopna moč udržet, pak byla skutečně panna. Ale pokud si musela odskočit, znamenalo to, že lže o své sexuální zkušenosti. Tytéž lékařské svazky také radily kontrolovat ženskou moč jako další způsob ověření panenství. Pokud byl vzorek krystalicky čistý, pocházel od panny, tvrdily spisy.

Ve středověku zároveň existovaly lektvary, modlitby, zaklínání a další šarlatánské metody, které měly panenství obnovit. Jeden recept například říká, že žena musí ve vodě společně vařit listí myrty a kopřiv bez trnů. Touto směsí pak měly mýt své ženské části každé ráno a večer po dobu devíti dnů. To prý jejich panenství obnoví.

Jasné je, že panenství ve středověku nemělo tolik co do činění s hodnotami a morálkou, ale spíše s pocitem vlastnictví a důvěrou. Sexuální status středověké ženy byl do značné míry věcí veřejnou, protože panenství vlastně nepatřilo ženě, ale naopak bylo „vlastněno“ mužem - to buď otcem, nebo jejím manželem.

Ověření panenství byl to jediný způsob, jak si budoucí manžel mohl být jistý, že jeho nevěsta byla čistá, protože bylo neslýchané, aby se jednoduše na případnou nevěru zeptal přímo. Ve středověku se navíc na ženy prohlíželo s podezřením, protože se všeobecně tradovalo, že všechny ženy jsou náchylné k lžím a snadno se nechají zlákat tělesnými tužbami.

Témata:  ženy,  historie