Chystáte se na dovolenou? Tyhle jídla musíte v zahraničí ochutnat

Francie

Taková klasická "francouzská kuchyně" vlastně ani neexistuje. Jediné, na co je možné apelovat, jsou francouzské jídelní návyky. Francouzi si umí jídlo vychutnat, dokáží na něj doslova "mrhat" časem a nepočítají kalorie.

Pojďme ale trošku do hloubky. Největší proslulost získala kuchyně regionu Ile-de-France, která zahrnuje proslulá jídla jako pomalu dušené hovězí boeuf bourguignon, kohouty na víně coq au vin či francouzskou cibulovou polévku, jejíž kouzlo spočívá v dlouhém, až několik desítek minut trvajícím karamelizování cibule.

Ostatní regiony však nezůstávají pozadu. Tradiční jídla v Alsasku a Lotrinsku nezapřou vliv sousední německé kuchyně - ať už jde o choucroute, směs kysaného zelí, bůčku a uzenin, či různé varianty slaných koláčů z křehkého těsta quiche. Náplň nejtypičtějšího z nich, quiche lorraine, tvoří vejce, cibule a slanina a do tradičního receptu kupodivu nepatří sýr.

Z provensálské kuchyně stojí určitě za vyzkoušení například doube, ve víně marinované dušené hovězí, a slaný koláč s ančovičkami a olivami pissaladiere. Jako předkrm je často podávána syrová či vařená zelenina doplněná omáčkami, například aioli, domácí majonézou s česnekem, či ančovičková bagna cauda. Oblíbené jsou rovněž opečené krajíčky chleba buď s tapenádou - olivovokaparovou pastou - či rouille, majonézou s česnekem a šafránem, která často doplňuje typickou provensálskou polévku bouillabaisse. A k pití se určitě nesmí zapomenout na pastis, což je anýzový likér.

Co si přivézt z Francie? Mnoho a ještě více. Ať už to jsou obligátní vína a sýry nebo něco méně obvyklého jako například laskonky z mandlového sněhu macarons nebo piškotové madeleines.  Z trvanlivých potravin se vyplatí přivézt u nás téměř nesehnatelnou čočku puy, která se nemusí namáčet, je uvařená do půl hodiny a má bohaté využití například v polévkách a salátech. Z dochucovadel nesmíme zapomenut na královnu mezi solemi - fleur de sel, jejíž vločkovité krystalky vznikají odpařováním mořské vody.

Itálie

Itálie, kdo by ji nemiloval. A tejně tak jídlo, které skýtá. Tradiční italská večeře se skládá ze čtyř chodů (antipasti, primi plati, secondi, které tvoří masonebo ryba, a dolci) a takto velkoryse pojaté stolování se může protáhnout až na několik hodin.

U nás tak populární těstoviny se podávají jako druhé v pořadí, po lehkém předkrmu, který bývá tvořen grilovanou zeleninou, výběrem uzenin, sýrů či různými druhy carpaccia, které tvoří tence nakrájené plátky hovězí svíčkové, někdy dokonce i ryb či zeleniny.

Neodmyslitelnou součástí italského oběda je v každém případě maso, jež se podává s lehkou, často zeleninovou přílohou. Maso je často doplněné gremolatou z česneku, citronové kůry, petržele a olivového oleje. Dalším populárním masitým pokrmem jsou scaloppine či tagliata, různě ochucené tenké plátky nejčastěji telecího masa doplněné šalvějí a sušenou šunkou. 

Co si přivézt z Itálie? Určitě rýži. Je zde snadno dostupná a můžete vybírat z mnoha druhů. Nakoupíte například specifické druhy kulatozrnné rýže arborio, carnaroli a vialone používané k přípravě pravého italského risotta. Obsahují velké množství škrobu, díky kterému získá risotto svou krémovou konzistenci. 

Chorvatsko

Země, která je asi nejčastější cíl českých rekreantů. Jídlo je třeba začít hustou dalmatskou rybí polévkou či jehněčí čorbou, další chod si vybrat z mnoha druhů grilovaného masa, například čevapčiči, které má s podivnou věcí podávanou v našich školních jídelnách společný jen název, či pljeskavici, rovněž z mletého masa. 

Na první pohled trochu netypickou surovinou jsou istrijské bílé lanýže, které jsou součástí mnoha pokrmů, například doplňují husí játra ve stylu foie gras, a dají se pořídit jak sušené, tak ve formě lanýžového oleje či lanýžové paštiky.

Co si přivézt? Srovnání s prosciuttem snese vynikající istrijský pršut. Vyplatí se pořídit i čubricu, směs koření, která se skládá ze saturejky, mleté feferonky, pískavice, kukuřičného škrobu a soli. 

Řecko

Řecká kuchyně je proslulá jednoduchostí a v té je skryta ona krása. Často se zde využívá mleté jehněcí maso, ať už ve formě nákypu musaky, kde je doplněné lilky, či ve formě různých karbanátků, koftů. Vynikající vegetariánskou alternativou jsou rovněž kofty připravované z rajčat či lilku, grilované papriky plněné fetou či rýží plněné vinné listy. Kleftiko se skládá z jednoduše ochuceného jehněčího masa, doplněného zeleninou a připravovaného v balíčku z pergamenového papíru. Polévka avgolemono, silný kuřecí vývar se žloutkem, citronem a rýží, se podává teplá i studená. Jídlo se zakončí v džezvě uvařenou kávou a chutě na sladké zcela uspokojí malý kousek baklavy.

Co si přivézt z Řecka? Olej, olej a zase olej! Od výrazných aromatických až po jemné světle zelené s vůní čerstvě posekané trávy.

Dále olivy, ze kterých mají nejvýraznější chuť masité olivy kalamata, které je možné zapékat s rybami nebo sýry. Sýr hallumi, určený ke grilování, je možné připravovat samotný, zabalený ve vinných listech či ogrilovaný spolu s kapiemi a jehněčími klobáskami.

Témata:  cestování,  jídlo,  Řecko,  dovolená