Jaký vliv má sluneční svit na naše zdraví?

Magazín The Time shrnuje poznatky z různých studií o dopadu slunečního svitu na naše zdraví. Vědci vztah mezi intenzitou vystavení se dennímu světlu a zdraví zkoumají také proto, že životní styl většiny populace se mění. Velká část produktivní populace prosedí většinu dne zavřená v kanceláři s počítačem. 

Vědci už v minulosti přišli se spojením "Sezónní afektivní porucha" (SAD), které poprvé použil doktor Normal Rosenthal. Ten tuto poruchu spojoval se stavy mnoha lidí v zimním období. Pacienti si často stěžovali na pocit letargie a smutku a na beznaděj. Tyto pocity se projevují zejména v zimním období v roce, kdy jsou dny nejkratší a noci nejdelší. Rosenthal zjistil, že ne každý je ovlivněn nedostatkem slunečního svitu stejně. Lidem, kteří jsou ale na světlo citliví a potřebují ho mít, prý stačí, když se vystaví jasnému světlu ve frekvenci přirozeného slunečního světla každý den ráno. Pozvedne jim to náladu a vykouzlí úsměv na tváři. 

Studie některých vědců také dokazují vliv slunečního svitu na metabolismus těla. Pokud někdo pracuje v noci pod umělým světlem a ve dne spí, je dokonalým příkladem. Narušení metabolismu totiž způsobuje dominový efekt, kdy je následně ovlivněn také imunitní systém a produkce chemických látek, které ovlivňují naši náladu, hmotnost a energii. Lidé, kteří pracují výhradně na noční směny, tak mají tendenci snadněji přibírat než lidé, kteří pracují ve dne. 

Podle magazínu je také vědecky dokázáno, že lidé, kteří pracují v noci, vylučují méně hormonu melatonin. Většinu tohoto hormonu lidé produkují navečer a večer před spaním. Když se v dopoledních hodinách objeví více světla, začnou hladiny hormonu opět klesat. V zimních měsících, kdy jsou dny kratší, mohou hladiny melatoninu kolísat, což může vést k některým změnám nálady spojeným se SAD. Studie zjistily, že méně melatoninu může také vést k nižšímu obsahu chemických látek, které tělo používá k opravě DNA. To by mohlo v důsledku vést až k většímu riziku vzniku rakoviny.

Další analýza zjistila, že obávané riziko odmítnutí transplantovaných buněk kostní dřeně může být minimalizováno za pomocí světla - v tomto případě ultrafialového světla. Vědci, kteří léčili myši, které prošly transplantací kůže, zjistili, že zaplnění transplantovaných buněk UV zářením eliminuje skupinu buněk, které jsou nejčastěji zodpovědné za vyvolání odmítavých reakcí.

Největší vliv má ale sluneční svit na již zmíněnou náladu. Studie se v této souvislosti zaměřily na obsah látky serotonin, kdy větší obsah látky v těle navozuje lepší náladu a pocity spokojenosti a klidu. Australská studie, která měřila hladiny podobných chemických látek, zjistila, že lidé měli vyšší hladiny serotoninu v jasných slunečných dnech než v těch oblačných. Množství látky neovlivňovala teplota vzduchu.

Výzkum mezi lidmi, kteří se rádi oddávají opalování, zjistil, že ultrafialové světlo může navodit pocity euforie. Existují také důkazy, že UV světlo může tlačit melanocyty - buňky, které produkují tmavý pigment v kůži - k uvolňování endorfinů, chemickou látku známou také jako "hormon štěstí". 

Nastane tak doba, kdy doktoři budou předepisovat "světelnou léčbu" pro lidi, kteří trpí depresemi? Světelná terapie prokazatelně pomáhá lidem, kteří trpí SAD. Důkazy o tom, že by pomáhala i lidem s depresemi, které se neváží na období v roce, však nejsou. 

Témata:  Slunce 1,  zdraví