Největší záhady lidstva? Na těchto 10 jednoduchých otázek neznáme odpovědi

Proč je abeceda v pořadí, v jakém je?

Po celá léta učíme děti ve školách pořadí písmen v abecedě, aniž bychom věděli, proč je takto dané. Jedinou věc, kterou víme, je, že pořadí písmen v abecedě, jaké známe dnes, používáme hodně dlouho. Podle serveru Mental Floss bylo uspořádání hlásek vytvořeno někdy mezi 19. a 15. stoletím před naším letopočtem. Jde tedy o zvyk starší než téměř všechny jazyky světa.

Pořadí hlásek vynalezli staří Egypťané, od kterých se tento zvyk dostal přes Féničany až k Římanům. Dnes má téměř každá abeceda až na výjimky pořadí hlásek stejné. I když se toto pravidlo používá téměř 4000 let, nikdo zatím nepřišel na to proč.

Proč se při bouřce blýská?

Po celou dobu, kdy jsme buď myslí nebo tělem létali na obloze, jsme nepřišli na to, proč existují blesky. Rozumíme procesům, které tomu předchází. Rozumíme tomu, jak se tvoří mraky a bouřkové mraky. A víme, že bouřkové mraky mohou vytvořit obrovské napětí, které v podobě svítících žilek udeří do země s teplotou čtyřikrát větší, než je povrchová teplota Slunce.

Ale co tento fenomén způsobuje? Na základě toho, co víme o elektrice, by to nemělo být možné. Elektrické pole v bouřkových mracích je zhruba desetkrát slabší, než by bylo potřeba na vytvoření blesku. Teorií je spousta, ale žádná z nich, včetně vlivu Slunce nebo boha Dia, nebyla dosud dokázána.

Proč spíme?

Téměř každý živočich potřebuje ke svému životu spánek. Bez něj bychom byli nejprve unavení, následovaly by halucinační stavy a v poslední řadě podle vědců i smrt. Problém je v tom, že dosud nevíme proč.

Vědci sice přišli na to, že spánek něco dělá pro mozek a že to je asi dobré, protože se po něm cítíme odpočatí. Nepřišli však na otázku, co to "něco" je. Vrací spánek mozku energii? Čistí toxiny? Zpevňuje mozkové obvody? Názor uvnitř vědecké obce se různí, avšak názor není fakt. Na ten si budeme muset nějakou chvíli počkat.

Kolik máme svalů?

Zdravý dospělý člověk má 206-207 kostí, 78 orgánů a spoustu svalů, které, jak si nejspíš myslíte, už někdo spočítal. Věřte, nebo ne, ale nikdo si zatím není na sto procent jistý tím, kolik přesně máme v těle svalů. Víme, že kosterních svalů je kolem 700, avšak hodnoty, které nabízejí vědci, se pohybují od 640 do 850.

Problémem je to, že spousta svalů v našem těle je tak komplexní, že někteří anatomové je počítají jako dva různé svaly. Proto vznikají při odpovědi takové rozdíly. A i kdyby se vědci shodli, existuje mnoho lidí, které mají nějaké svaly navíc. Takže se budeme muset spokojit s odpovědí autora článku o svalech na serveru PainScience.com: "Okolo 700, včetně 400, které nikoho nezajímají."

Proč placebo funguje?

Pokud lidé věří, že berou léky, i když je neberou, pomáhá jim to. To je neuvěřitelný fakt, který svědčí o tom, jak naš mysl pracuje. Placebo efekt má obrovský dopad na naše zdraví. Zvláštní je však to, že netušíme, proč placebo funguje.

Víme, že to má něco společného s naším myšlením. Víme, že červené placebo je účinnější než bílé a že placebo od doktora zabere spíš než placebo od sestřičky nebo asistenta. V některých případech se potvrdilo, že placebo může mít stejně silný účinek proti bolesti jako morfium. Proč se tak děje? To je otázka pro vědce do budoucnosti.

Proč nedokážemě jít rovně se zavřenýma očima?

Zkuste si to - zajděte si někam ven, například do parku, zavažte si oči tak, abyste nic neviděli a zkuste jít rovně. Když si potom oči rozvážete, zjistíte i něco jiného než to, že vám chybí peněženka. Je jedno, jak pomalu a rozvážně půjdete. Většina lidí bude chodit v kruzích v případě, kdy nevidí před sebou cíl. Ale nikdo neví, proč.

Vědci zkoušeli udělat experiment s pomocí GPS, aby zjistili, jak se budou lidi pohybovat. Výsledky ukázaly, že čím větší byla tma, tím víc lidí chodilo v kruzích, důvod takového chování však nezjistili. Pro ně to bude úkol do budoucna.

Proč funguje narkóza?

Vypadá váš anesteziolog, že ví, co se s vámi stane, když vám dává narkózu? Vědět to sice může, ale jedno neví zcela jistě - proč. Dnes se narkóza používá k navození stavu nevědomí. Funguje to, tak proč to nepoužívat? Avšak nikdo zatím netuší, proč do nevědomí upadáme.

Jako první bychom si totiž měli položit otázku, co to vědomí a nevědomí je. Těžko pochopíme, proč narkóza způsobuje stav, o kterém taky nic nevíme. To je ale otázka pro výzkumníky.

Proč se dělíme na leváky a praváky?

Jen zhruba každý desátý člověk na planetě je levák. Tyto lidi nedonutíte používat pravou ruku jako jejich hlavní, leda byste se vrátili do 15. století, kdy se za leváctví i upalovalo. Toho jsme si dnes všichni vědomi, ale nedokážeme si to vysvětlit.

Divné není jen leváctví, ale i to, že jedna z rukou je většinou "silnější". Vědci si kladou otázku, proč není na světě víc "obourukých" lidí. Koneckonců - většina zvířat je obouruká, tak proč ne my? Původní teorie počítala s vlivem jazykové výbavy lidí. Jazyk, stejně jako motoriku, totiž většina lidí ovládá levou mozkovou hemisférou, což vědce vedlo k domněnce, že lidi používají jako dominantní pravou ruku.

To však nevysvětluje těch 10% leváků mezi námi. Odpovědi na tuto otázku se tak zatím nedočkáme.

Jak fungují jízdní kola?

Když se na to podíváte z praktického hlediska, jsou jízdní kola divnými dopravním prostředkem. Mají jen dvě kola a když je pustíte na rovném povrchu, stejně spadnou. Ale ve chvíli, kdy si na něj sedneme a rozjedeme se, bez problému rovnováhu udržíme. Proč tomu tak je? My to považujeme za samozřejmost, ale vědci tento úkaz nedokázali už téměř 200 let uspokojivě vysvětlit.

Někteří vědci svými experimenty udělali otázku ještě zapeklitější, než byla. Jeden z nich se snažil sestrojit neřiditelné kolo. Strojů postavil několik, ale každý fungoval stejně spolehlivě jako normální kolo. Nejenže dnes nevíme, jak přesně kolo funguje, ale nedokážeme ho ani přimět, aby fungovat přestalo. Stali jsme se snad obětí vlastního vynálezu?

Proč zíváme?

Každý z nás zívá a neplatí to jen pro lidi. Většina zvířat se zívání též neubrání. Přesto nedokážeme říci, proč to děláme. Lidstvo se snažilo přijít na podstatu zívání už od 4. století před naším letopočtem. Hippokrates předpokládal, že tělo zívá za účelem zbavení se "špatného vzduchu" a přijetí "dobrého vzduchu".

Dnes si většina lidí myslí, že důvodem je snížení úrovně oxidu uhličitého v těle a naopak zvýšení úrovně kyslíku. Což prakticky vzato znamená totéž, ale zní to o mnoho vědečtěji. Tato teorie však nevysvětluje zívání ve chvíli, kdy jsme unavení. Navíc vědci přišli na to, že zíváním se úroveň kyslíku v mozku nezvýší.

Proč to tedy děláme? Proč nezýváme, když se potřebujeme zbavit oxidu uhličitého? Proč nezýváme při cvičení?

Zatím to nedává žádný smysl a odpovědi na tyto otázky leží někde stranou. Což je společným znakem pro všechny otázky v tomto článku. Máme sice svoje teorie, ale budeme se muset smířit s faktem, že je ve vesmíru řada věcí, které ještě pořádně nechápeme.

Témata:  tajemství záhady,  bouřky,  zajímavosti,  spánek