reklama

Podle historických dokumentů zemřel Hugues de Payens v šestašedesáti letech a poslední velmistr templářského řádu Jacques de Molay měl sedmašedesát let, když byl popraven, a to po sedmi letech vězení.

Vědci bádali ve starých dokumentech a zjišťovali způsob jejich stravování, to, jakou pozornost věnovali hygieně u stolu, ale také kvalitě a rozmanitosti pokrmů, které zahrnovaly málo masa a hodně zeleniny, čerstvého ovoce a ryb.

"Vysvětlení lze hledat v pozitivních účincích, které měla tato strava na střevní mikroflóru. Tato strava byla mnohem zdravější než to, co se ve středověku jedlo. Byl to přírodní zdroj probiotik, která mají pozitivní a ochranné účinky na střevní mikroflóru," vysvětluje Francesco Franceschi z římské polikliniky Gemelli a spolu s kolegy Robertem Bernabeim, Giovannim Gasbarrinim a Peterem Malfertheinerem autor výzkumu nazvaného Dieta templářů: jejich tajemství dlouhověkosti?

Psali jsme:

Řád templářů fungoval v letech 1120 až 1312. Tehdejší průměrný věk se pohyboval mezi pětadvaceti a čtyřiceti lety. Ve středověku byla strava bohatá na tuky a kalorie, bohatší lidé jedli hodně masa a nejrozšířenější chorobou tehdy byla dna, obezita, cukrovka a vysoká úroveň cholesterolu.

"Strava templářů, jež byla velmi moderní, jakousi předchůdkyní středomořské diety, byla zbraní proti všem těmto nemocem," tvrdí Franceschi. "Templáři jedli maso jen dvakrát týdně, třikrát týdně měli zeleninu jako hlavní chod, často konzumovali ryby a pili vodu s pomerančovou šťávou. Do vína, které ostatně pili velmi střídmě, zase přidávali dužinu z aloe, která má antiseptické a fungicidní účinky, velmi důležité v zemích s horkým pouštním klimatem," dodává.

Templářští rytíři dodržovali základní hygienická pravidla, která umožňovala vyhnout se šíření infekcí: před jídlem si museli mýt ruce, refektář musel být vždy uklizený a ubrusy musely být vždy čisté.

"Templáři považovali mořské plody za vynikající náhražku masa a tak získávali omega-3 nenasycené mastné kyseliny. Soudíme, že stravovací návyky mohou být vysvětlením mimořádné dlouhověkosti templářů," uzavírají autoři studie.