Pokud by Rusko šlo do války proti NATO, asi by bylo poraženo. Důvod je podle expertů prostý

V době mezi německou invazí v roce 1941, sovětským vítězstvím v Berlíně v roce 1945 a invazí do Mandžuska v srpnu téhož roku rudá armáda přišla o 11 miliónů mrtvých a dalších 15 milionů bylo zraněno. To je šokující, bezprecedentní a v historickém kontextu nesrovnatelný počet obětí. Aby takovou válku mohl vést, spoléhal Sovětský svaz na úplnou mobilizaci své společnosti a ekonomiky, vysvětluje server National Interest (NI)

Bylo potřeba léčit obrovské množství raněných, což se odrazilo na sovětském zdravotnickém systému. Zapojily se vojenské a civilní nemocnice, konflikt vedl k významným novinkám v léčbě, zejména při omrzlinách a tepelných úrazech. Podobný trend se objevil i po válce v Iráku ve Spojených státech, i když v menším měřítku - americké zdravotnické týmy nyní mají k dispozici tlakové obvazy, které brání krvácení ze střelných ran, což je přímý výsledek zkušeností získaných v Iráku, vysvětluje server.

„V roce 2018 Rusko přestavuje post-sovětskou armádu na sílu schopnou bojovat ve válce velkého rozsahu s NATO. Na západní hranici Ruska je možné pozorovat vznik nových mechanizovaných divizí, vojáci nosí nové uniformy a mají nejnovější hardware. Mají nové pušky, tanky, radiostanice a pokročilé elektronické bojové vybavení, které je srovnatelné s tím nejlepším vybavením ve světě,“ nastiňuje situaci ruské armády NI.

Rusko ale prý chybí „zdravotní páteř“, která by byla schopná absorbovat šok z velkého konfliktu. NI se v tomto směru odvolává na vlivný ruský vojenský časopis. Výsledkem boje by bylo to, že by zranění ruští vojáci ochromili už tak špatný zdravotní systémem. Navíc by Rusko postihly nadměrné ztráty na životech, kdyby šlo do boje se Západem.

Ruský zdravotnický systém může dokonce mít obtíže s vypořádáním se s oběťmi na Ukrajině, protože v blízkosti hranic je jen málo nemocnic. Navíc města, kde nemocnice jsou, často leží v oblasti střelby, uvádí NI s odvoláním na ruský magazín VPK.

Navzdory vojenskému rozmachu Ruska „nedošlo k žádnému nárůstu vojenských zdravotnických zařízení" , uvedl OE Watch, měsíční zpravodaj úřadu zahraničních vojenských studií americké armády, který se problematikou zabývá. Ruský systém zdravotní péče navíc trpí „špatnou kvalitou péče" a „nedostatkem kvalifikovaných lékařů", poznamenal VPK.

Rusko si sice udržuje systém veřejné zdravotní péče, ten je ale nedostatečně financován. Navíc ho ovlivnily dvě velké události - první byla rozpad Sovětského svazu v roce 1991. Pak sice následovalo oživení, jenže v roce 2014 přišla ruská finanční krize po poklesu cen ropy a následně i západní sankce. Prostě tu není dostatek finančních prostředků, což znamená nedostatek lékařů, nemocnic a vybavení - a dlouhé čekací doby, popisuje server situaci v Rusku.

Ve venkovských oblastech se zdravotní péče podobá péči v rozvojové zemi, pokud tu vůbec nějaká existuje. Podle magazínu Newsweek je asi 17 500 ruských měst a obcí úplně bez lékaře. Ti, kteří trpí nedostatečnou péčí, jsou často právě váleční veteráni. Ruský článek uvádí, že Anatoly Khrulyov, generál sovětských protiletadlových raketových sil, si během nedávné konference veteránů stěžoval na špatný stav veteránů v Rusku.

„V případě konvenční války bude tento už dnes přetížený systém muset absorbovat desítky tisíc obětí - a najednou,“ dodává NI. Právě to je prý ten jednoduchý důvod, proč by Rusko mohlo ve válce hodně ztratit.

Témata:  Rusko,  NATO (Severoatlantická aliance),  Ruská armáda