Psychologie terorismu: Kdo jsou lidé, kteří vraždí Evropany, a proč to dělají?

Teroristický útok, který se odehrál 24. července 2016 v německém Ansbachu, byl dalším v řadě násilností v zemi. 27letý syrský uprchlík odpálil před barem bombu ve svém batohu a zabil sebe, několik lidí zranil. Původně chtěl bombu detonovat na tamějším hudebním festivalu, na ten ale neměl lístek a nebyl proto vpuštěn dovnitř.

Analýza připomíná, že tento útok byl prvním sebevražedným bombovým útokem v Německu. Jeho provedení nebylo příliš profesionální, a jak německé úřady později potvrdily, šlo o muže, který se sice hlásil k Islámskému státu (IS), tato teroristická organizace jej ale nijak neškolila, ani jej do Německa nevyslala.

„Ale k zabití člověka příliš velká dovednost potřeba není a lidé hlásící se k IS v poslední době provedli řadu jednoduchých útoků za použití rudimentárních zbraní – sekery, nákladního vozu, nožů a této špatně vyrobené bomby. Tyto incidenty slouží jako včasné připomínky faktu, že i špatně vycvičení teroristé mohou být vražední," varuje analýza.

Dále připomíná, že mnoho z radikálů a teroristů sužují podobné problémy – problematická minulost, psychické problémy. To platí i pro útočníka z Ansbachu, který se léčil se sebevražednými sklony a měl policejní záznam kvůli drobným zločinům a držení drog.

Podle analýzy ale není překvapivé, že se útočníkovi nakonec podařilo zabít pouze sebe samotného, jelikož jeho čin byl spíše zoufalým krokem a zřejmým nebyl příliš plánován a organizován.

„Ale v závislosti na štěstí, okolnostech nebo schopnostech může i jediný útočník rozpoutat velké krveprolití, jako tomu bylo při útoku nákladním vozem při oslavách Dne dobytí Bastilly ve francouzském Nice a při střelbě v nočním klubu Pulse ve floridském Orlandu. Ale takovéto útoky jsou naštěstí spíše výjimkou než pravidlem," tvrdí analýza.

Jak dále vysvětluje, takovíto útočníci se řídí primárně informacemi, které jsou dostupné například na internetu, to ale neposkytuje stejnou míru připravenosti, jako reálné zkušenosti z bojového prostředí.

A i v případě, že se útočníkům podaří získat potřebné zbraně či výbušniny a neupozornit na své aktivity úřady, těmto stále útočníkům chybí některé schopnosti, které skuteční operativci teroristických organizací mají. Podle analýzy jde zejména o schopnost prohlédnout si cílové místo a náležitě si připravit.

Jak ale dále zdůrazňuje, to neznamená, že tito lidé nemohou úspěšně provést krvavé útoky, zejména pokud se k nim dostanou profesionální teroristé, kteří jim poskytnou vybavení a výcvik. To byl podle ní například případ bombového útoku na Světové obchodní centrum v roce 1993.

Na závěr analýza dodává, že i s ohledem na tento fakt je důležitý program FBI, který má za cíl vyprovokovat a zatknout potenciální útočníky v USA. Opačný kousek se pak nedávno podařil britskému deníku The Sun, kdy se reportér vydával za potenciálního útočníka a nechal se cvičit Islámským státem.

Témata:  terorismus