Svobodní zednáři jsou často prezentováni jako bájná organizace, jejíž jméno je spojováno se snahami ovládnout svět. Vyslovuje se jedním dechem s výrazy jako jsou "ilumináti" a tajná světová vláda. Nikdo však pořádně neví, co si pod ním představit. Kdo jsou, kdy vznikli a co vlastně dělají?
Svobodné zednářství, v originále Freemasonry, je organizace, jejíž původ můžeme vystopovat zhruba do 14. století, kdy se lokální kameníci začali sdružovat do bratrstev. Jejich prostřednictvím pak oficiálně jednali s autoritami i se zákazníky. Podle některých pramenů to byli zejména ti, kteří se věnovali stavbě katedrál a jejich vznikl byl mimo jiné ovlivněn i existencí řádu templářů.
Zřejmě největším milník v historii Zednářů přišel před téměř přesně 300 lety, když vznikla 24. června 1717 první Velkolóže spojením čtyř Londýnských lóží. Lóže je základní jednotka pro Svobodné zednáře, celé jejich společenství je jimi tvořeno a slouží jako jednotlivé buňky po celém světě. Nejvíce loží a Velkolóží se v současné době nachází v USA, kam se Svobodné zednářství velmi rychle rozšířilo v rámci kolonizace.
Obdobou zednářství bylo v našich zemích považováno Bratrstvo obruče a kladiva, které existovalo za dob Václava IV. a vybudovalo kapli Božího Těla na pražském Dobytčím trhu, která je však již dnes zaniklá. Legenda říká, že první skutečně zednářskou lóži u nás založil hrabě František Antonín Špork, když ho v roce 1726 navštívil Anthony Sayer, anglický zednářský velmistr. Historikové se však přou, zda může být tato historka pravdivá.
První skutečně prokazatelně existující lóže pak údajně vznikla v roce 1741 a založili ji francouzští důstojníci pruské armády. Lóže původně neměla jméno a později dostala jméno U tří korunovaných hvězd. V současnosti zdroje říkají, že se v České republice vyskytuje 28 lóží, jedna Velkolóže a celkem více, než 500 členů řádů Svobodných zednářů.
Součástí řádu mělo údajně být v historii mnoho významných českých osobností. Bývají jmenováni například: František Palacký, Jan Evangelista Purkyně, Alfons Mucha, Edvard Beneš, František Křižík, Jan Masaryk, Karel i Josef Čapkovi, Jan Neruda, Josef Kajetán Tyl, Alois Rašín či Viktor Dyk.
Kolem zednářství se točí mnoho mýtů a jeho členové jsou údajně ve vysokých politických funkcích po celém světě a ovlivňují tak jeho chod. Podle všeho však jde spíše o konspirační teorie. I Zednáři jdou s dobou a jsou k nalezení různé weby, kde se snaží vyvrátit nejrůznější pověry, které jejich bratrstvo obklopují. Jeden z nich například píše, že velkým důvodem pro jejich setkávání je prostě jen to, že si užívají společnost dalších členů řádu.
Dále také vyvrací, že by měl být řád nějak extrémně tajný. „Pokud je Zednářství tajná společnost, tak je to jedno z nejhůře střežených tajemství na světě,“ tvrdí. Podle něj se sice používají tajná hesla, Zednáři nosí prsteny, podle kterých se poznají a podobně. Ale zároveň neexistují žádná velká „tajemství řádu“, která by nikdo nemohl vědět. Členem se podle něj může stát každý, kdo o to požádá a je schválen lóží.
Zdá se tak, že ačkoliv Svobodní zednáři skutečně existují a údajně bylo mezi jejich členy bezpočet slavných a významných osobností, nejde o nic jiného než jen skupinu mužů, co se spolu ráda baví, sdílí určité duchovní naladění a má několikasetletou tradici. Slova o tajné světové nadvládě se smíchem odmítají a diví se, proč je to stále ještě v dnešní době populární teorie.
Témata: svobodní zednáři, lidé
Související
21. dubna 2019 9:30
17. října 2018 16:22
