Jak přežít na širém moři? Tyto rady vám mohou v nouzi zachránit život

Faktorů, které hrály ve prospěch přeživší Britky Kay Longstaffově, je několik a dalo by se říci, že se jednalo o pouhé štěstí v neštěstí. Instruktor pro přežití v otevřeném moři Simon Jinks řekl, že se Longstaffová po pádu z lodi ponořila naštěstí jenom tři až čtyři metry pod vodu, a tudíž se nedostala pod ní. V takovém případě by jí mohl vsát motor.

Další skutečností hrající v její prospěch bylo chování moře. "V blízkosti výletních lodí se totiž tvoří vlny, které vás mohou buď táhnout směrem k ní, anebo od ní. To, jakým směrem se v případě nehody budete ubírat záleží nejen na rychlosti plutí, ale i na štěstí," vysvětlil Jinks a připomněl, že Longstaffovou pravděpodobně také odvál vítr. 

"Jestli existuje ještě něco, čemu by Longstaffová mohla děkovat jedině Bohu, pak je to teplota vody, která byla 28-29 stupňů Celsia, což je o trochu více, než má bazén. Jak dlouho člověk přežije ve vodě závisí na její teplotě. Pokud má 5 stupňů Celsia, tak pouze jednu hodinu. V případě 10 dvě hodiny a v případě 15 už šest. Je-li voda teplejší, než 20 stupňů, pak v ní člověk může přežít i celý den," vysvětlil profesor Mike Tipton, odborník na přežití v extrémních podmínkách. 

Odborníci se shodují, že pro lidský organismus může být dlouhodobý pobyt ve studené vodě šok, který vyvolá ztrátu dýchacích schopností. Náhlý pokles teploty těla způsobí únavu a dezorientaci. V takovém případě může člověk omdlít, ponořit se pod hladinu, a utopit se. "Kdyby spadla do moře v blízkosti Británie, dostala by se do vody s teplotou v rozmezí 12-15 stupňů, a tudíž by nemusela přežít," řekl Tipton.

V případě, že se dostanete do situace, kdy se ocitnete na širém moři, rozhodně byste neměli zůstat na místě a šlapat vodu. To vám poví každý zkušený námořník a i se o tom dočtete v poradci Personal Survival Techniques vydávaného irským rybářům. Tím, že budete plavat, výrazně zpomalíte proces ochlazení organismu. Dobré je také dopřát svému tělu patřičný odpočinek. Toho dosáhnete tím, že se položíte na hladinu a necháte nadnášet. Pozor si musíte dát samozřejmě na to, abyste neusnuli. Nedoporučuje se ale ležet na rozbouřeném moři, kdy hrozí, že byste se mohli napít slané vody, což ve vás vyvolá pocit žízně. 

O tom, zda přežijete v otevřeném moři, rozhodne také to, co máte na sobě. Čím víc jste těžcí, tím hůře se vám bude plavat. Ne nadarmo vám v letadle pravidelně říkají letušky, abyste si v případě nouzového přistání na vodě zuli boty. Nacházíte-li se ve studené vodě, pak ale sundavat ze sebe svršky oblečení patrně nemá smysl, protože to budete mít rychle za sebou, nepřijede-li do hodiny záchrana. Dobré je se snažit také hledat nějaký předmět, na němž byste mohli plout, což ale v případě Longstaffové nepřicházelo v úvahu. Jistě si dobře vzpomenete na závěrečnou scénu ve filmu Titanic.

Poslední radou, jak zdolat takové situace, je samozřejmě aktivní hledání pomoci. Vzhledem k tomu, že se Longstaffová nalézala v jaderském moři, mohla si jí spíše všimnout nějaká loď. Horší by bylo, kdyby se jí něco takového stalo v Atlantiku, nebo ještě hůř Pacifiku. 

Témata:  moře,  utonutí