Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Lidé tisíce let věřili bludu. Divů světa není sedm, jeden nikdy neexistoval

Egypt, ilustrační fotografie
Egypt, ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

O Sedmi divech světa slyšel každý. Málokdo je ale umí vyjmenovat, a ještě méně lidí ví, že jeden z nich podle historiků vlastně nikdy neexistoval. Překvapivé ale je i to, že oněch divů vlastně není sedm, ale mnohem víc

Velká pyramida v Gíze, Visuté zahrady Semiramidiny, Diova sochu v Olympii, Artemidin chrám v Efesu, Mauzoleum v Halikarnassu, Rhódský kolos a Maják na ostrově Faru. To jsou názvy sedmi divů světa tak, jak je zná celý svět.

Ve skutečnosti se jedná o starověké stavby ležící kolem Středozemního moře a na Středním východě. Autorem onoho seznamu má být řecký spisovatel Filón Byzantský žijící ve 2. 3. století n. l., autor krátkého spisu, v němž sepsal názvy staveb, které považoval za unikátní.

Skutečnost je ale poněkud odlišná. Spisovatel sice seznam opravdu napsal, z velké části se ale nedochoval. Historici už nyní vědí, že původní seznam navíc obsahoval zcela jiné stavby. Babylonské hradby vystřídal Rhódský kolos a Ištařina brána byla na seznamu namísto majáku. 

Tento seznam navíc není unikátní. V průběhu let se objevovalo stále více zápisků, které poukazují na největší a nejmonumentálnější stavby, které lidstvo dokázalo v minulosti vybudovat. A bylo jich mnohem víc, než sedm. Namátkou třeba římské Koloseum, jedna z budov, o níž je dodnes mnoho lidí přesvědčeno, že na seznam divů světa patří.

Koloseum by tam proto možná být mělo, stejně jako Katakomby v Kom el Shoqafa, Velká čínská zeď, Porcelánová pagoda, Hagia Sofia nebo Šikmá věž v Pise. Právě tyto stavby se totiž nejčastěji objevují na seznamech, které pochází z 18. a 19. století. Ale zpět k původnímu seznamu z druhého století.

Vzhledem k tomu, že se jeho část nedochovala a část seznamu byla nahrazena, lze o něm sice možná hovořit jako o původním, ale nikoliv o aktuálně používaném. Seznam Divů světa, který zná lidstvo dnes, totiž také patrně vznikl až v 18. století. Tím původním se jen velmi zevrubně inspiroval.

Není bez zajímavosti, že jedinou stavbou, která se dochovala, jsou právě pyramidy. Diova socha v Olympii a Artemidin chrám v Efesu byly zničeny požárem a Mauzoleum v Halikarnassu, Rhódský kolos a Maják na ostrově Faru zničilo zemětřesení. Specifickou stavbou jsou poté Visuté zahrady Semiramidiny.

Jejich osud není znám, z jednoho prostého důvodu. Podle historiků totiž nikdy neexistovaly. Pověsti sice uvádějí, že se mělo jednat o visuté zahrady na terasách paláce, které měly být zavlažovány vodou stékající dolů po hradbách, o jejich existenci ale není jediný důkaz.

Archeologické výzkumy sice objevily nezvyklé architektonické prvky na chrámu v Babylónu, nikdy se ale nepovedlo s jistotou určit, jestli jde opravu o zahrady. Nejpřesvědčivějším důkazem tak zůstává původní popis spisovatele Filóna, který o zahradách napsal: "Zahrada tvoří čtverec na klenbách vytvořených z kvádrů, postavených na sebe jako kostky. Podstavce jsou vyplněny hlínou a mohou na nich růst i největší stromy. Plošina má stupňovité terasy se spirálovými čerpadly, která čerpají vodu z Eufratu."

V dnešní době už seznam Sedmi divů světa sám o sobě velkou váhu nemá. Připomíná nám sice stavby, kterých bylo lidstvo schopno dosáhnout bez jakékoliv moderní techniky, mnoho televizních stanic a magazínů si ale v posledních letech vytvořilo seznamy vlastní. A žádná ze staveb, kterými před tisíci lety stavitelé uchvátili celý svět, mezi nimi není.

Témata:  historie sedm divů světa pyramidy

Související

Aktuálně se děje

4. října 2025 22:35

Babiš získal nejvíc preferenčních hlasů. Stanjura ve Sněmovně končí, Spolu řeší rozpad

Letošní sněmovní volby přinesly do Poslanecké sněmovny několik změn. Svůj mandát se sice podařilo obhájit 108 poslancům, mezi které patří například Marek Benda (ODS), ale naopak neuspěl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ani místopředseda Pirátů Jakub Michálek.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy