Avi Loeb stál v čele studie, která byla zveřejněna ve vědecké publikaci Journal of Cosmology and Astroparticle Physics. Ta vysvětluje, že se stářím vesmíru se podmínky pro vznik života postupně zlepšují.
Klíčem ke vzniku života je podle této studie hmota hvězd – čím větší má hvězda hmotu, tím kratší je její životní cyklus a tím menší šance je, že se zde stačí vyvinout život dříve, než hvězda nevyhnutelně podlehne své zkáze.
Otázkou, na kterou bychom se měli ptát, tak podle Loeba je, proč jsme se nevyvinuli v pozdější fázi vesmíru u hvězdy s nižší hmotností. Proč jsme vznikli už nyní a proč se nám zdá, že jsme v celém vesmíru sami?
Důvod, proč jsme zatím na žádný život mimo Zemi nenarazili, by podle něj mohl spočívat zkrátka v tom, že život na Zemi v kosmickém měřítku vznikl příliš brzy – tedy že jsme vznikli šťastnou náhodou či „nehodou" ve chvíli, kdy zbytek vesmíru na svou explozi života zatím čeká.
Jiným důvodem by ale podle Loeba také mohl být fakt, že by život u trpasličích planet mohl být příliš nebezpečný. Loeb a další výzkumníci proto navrhují, aby se další výzkum zaměřil na hvězdy s nízkou hmotností, zejména takzvané červené trpaslíky.
Jak server dodává, tak či onak ale studie dodává, že na lov mimozemšťanů by zřejmě bylo nejlepší ještě si tak pět miliard let počkat.
