Česko má za sebou extrémně teplý rok. V dalších letech se podle klimatologů dají očekávat možná ještě extrémnější výkyvy počasí, což by mělo dopad i na ráz krajiny a celého ekosystému ve celé Evropě. Podle odvážného katastrofického odhadu by tak Česko mohlo za několik desítek let vypadat jako na poušti. Těch máme v Česku několik a pomalu se rozšiřují.
Jak by vypadalo Česko, pokud by trend extrémních teplot pokračoval? Požáry a přívalové deště by způsobovaly ohromné škody, vyschlá půda by například nedokázala absorbovat přívalovou vodu a eroze by zapříčinila odnos ornice. To by mohl být začátek rozšiřování písečných přesypů.
V první řadě bychom přišli o většinu lesních porostů, vznikaly by požáry vyschlých lesů po kterých by zůstala jen vypálená krajina. To by mělo za následek ztrátu přirozeného ekosystému a v biotopu by se dokonce mohli rozšiřovat exotické druhy hmyzu.
Pokud by takovýto scénář probíhal, nejhůře by na tom bylo Polabí a Jižní Morava. Nejdříve by začaly vysychat rybníky a jezera. Největší vodní plochy by se změnily na semeniště hmyzu. Řeky by se staly toxickými a pitná voda by se tak stala cenou komoditou.
Pokud by se pouště rozšiřovali nadále, dal by se očekávat i extrémní výkyv teplot. Za padesát let by tak přes den mohlo být +40 °C a v noci klidně - 5 °C, stejně jako v Africe na Sahaře.
Radikálně by se změnil i život lidí. Stejně jako jejich oblékání. Ze syntetických materiálů, ve kterých by se doslova upekli, by přešli na jednoduché bavlněné tuniky. Změnila by se zřejmě i pracovní doba. Nutností by bylo zavedení polední přestávky, "siesty".
Rozšiřování pouští v Čechách je podle expertů možné, ale jde o dlouhodobý proces. První výrazné změny by se mohly projevit v horizontu dvou generací.
Nejznámější pouště v Česku
I v naší zemi máme pouště, jenom jim tak neříkáme. Správný název je písečný přesyp. A i když se to zdá neuvěřitelné, máme jich několik. Nejznámější přesyp se u nás se nachází v Chráněné krajinné oblasti na Třeboňsku, v rezervaci Písečný přesyp u Vlkova naleznete vátý písek s dunami.
Nejzachovalejší přesyp se nachází u Nymburka, rozkládá se na ploše čtyř hektarů a je výjimečný tím, že se na jeho dunách nachází dravé larvy mravkolva. Ty žijí zahrabané v jemném písku, ve kterém vytvářejí nálevkovité pasti, jejichž sypké strany zabraňují úniku drobného hmyzu a to zejména mravenců. Když mravenec vleze za okraj nálevky, shodí několik zrníček písku na dno a tím upozorní mravkolva a ten na něj začne házet jemný písek, kterým ho shodí k sobě na dno. Dravé larvy pak mravence vysají.
Nejrozsáhlejší přesyp se nachází u Rokytna zhruba 10 kilometrů od Hradce Králové. Rozléhá se na ploše zhruba 7 hektarů.
V České republice se nachází desítky menších přesypů, za zmínku stojí Semínský přesyp u Přelouče nebo přesyp u Osečka. Všechny jsou zajímavé tím, že se na nich nacházejí exotická fauna. Jedná se zejména o vzácné druhy motýlů.
Témata: počasí, Česká republika, sucho, poušť
Související
13. září 2026 5:00
12. září 2026 4:00
11. září 2026 4:00
10. září 2026 5:00
9. září 2026 4:00
