reklama

O tradiční interpretaci snů se postaral český, lépe řečeno moravský rodák Němec Sigmund Freud. Podle něj ve snech spatřujeme obrazy potlačených tužeb a přání. Přestože asi každý by dokázal některé sny označit za projev potlačeného přání, psychologové se dnes přiklánějí k jiným teoriím. Sny jsou podle nich spíše mechanizmem třídícím intenzivní emoce a vzpomínky. Jiné výklady jsou poněkud skeptičtější a považují je za smyslový projev náhodné neuronové aktivity, nebo za pouhé dramatické obrazy zkušeností bez jakéhokoliv evolučního smyslu.

Jenže ani po sto letech není Freudova teorie mrtvá. Studie jihokorejských vědců ukázala, že sny v nichž padá letadlo způsobují mnohem úzkostnější stavy než oficiální varování před nebezpečím teroristického útoku.

Čím dál jistější se zdá být, že sny jsou ukotveny v zažívané lidské zkušenosti. Studie z roku 2008 ukázala, že lidé, kteří většinu života sledovali černobílou televizi, mají tendence snít v černobílých odstínech. Už výzkum z roku 1958 poukázal, že američtí respondenti mají odlišné sny než Japonci. Zatímco Američanům se zdálo podle výzkumu hlavně o penězích a obávali se setkání s šílencem, japonské sny byly především o škole a strach v nich vyvolávalo setkání s divokým zvířetem (např. obří sépií nebo ještěrkou).

Ovšem ani noční můry nemusí být důvodem ke znepokojení. Francouzský výzkum ukázal, že 60 % procent studentů mělo před důležitými zkouškami právě sny, které se události týkaly. Pozitivní je, že většinou sny o neúspěchu u zkoušky měly za následek opačnou situaci, kdy právě tito snílci u zkoušek uspěli. 

0 komentářů Napište svůj názor

reklama