Pouštění žilou nebo lobotomie? Středověké lékařské zákroky, které se užívají dodnes

Léčba včelím jedem

Léčba, kdy se lidé dobrovolně nechávají bodat včelami, nebo si jejich jed podávají injekčně, se datuje do dob starověkého Řecka, kdy jej používal sám Hippokrates. Věřil, že jejich jed má léčivé účinky a pomáhá při léčbě artritidy.

Studie z roku 2016 tvrdí, že včelí jed obsahuje melittin, který má protizánětlivé účinky. A i když je u několika nemocí považován za jeden z druhů léčby, stále není včelí jed oficiálně uznán jako lék, protože chybí vědecké testy.

Hojení ran pomocí larev

I když se může zdát, že tenhle způsob léčby je starý, ve skutečnosti je to používané jen zhruba něco málo přes sto let. Léčba spočívá v aplikaci larvy much na ránu. V roce 2004 FDA vydala povolení pro prodej larv na léčení.

Mají pomáhat k vředům na nohách, proleženinám, chronickým bércovým vředům a akutním popáleninám. S rozšíření antibiotik už se od této metody ustoupilo, ale pomalu se vrací v 21. století, protože si lidé začínají vytvářet odolnost proti antibiotikům.

Používání pijavic při pouštění žilou

Pravděpodobně nejznámější léčebný postup v tomto seznamu. Pouštění žilou se datuje až do starověku. Pijavice dokáže extrahovat značný objem krve z místa chirurgického zákroku v krátkém čase.

FDA schválila používání pijavic pro stav zvaný žilní kongesce, což je termín, který označuje, když se krev z určité oblasti těla nemůže pumpovat zpátky do srdce.

Elektrokonvulzivní terapie

I když se nepovažuje za starověký, protože byla terapie vyvinuta v 30. letech minulého století, získala si pověst jako barbarský léčebný postup. Terapie je velmi dobře zachycena ve filmu Miloše Formana, Přelet nad kukaččím hnízdem.

Dříve byla známa jako elektrošoková, nebo jen krátce léčba šokem. Lékaři pouští pacientovi elektrický proud, který prochází skrz mozek. Dříve se používala nehumánním způsobem s vysokými dávkami elektřiny a bez anestezie. Dnes už se používá pouze k léčbě těžké deprese, a to v celkové anestezii.

Lobotomie

Hodně kontroverzní chirurgická léčba, která se používala k léčbě schizofrenie, maniakální deprese a bipolární poruchy. V klasické formě se používala až do konce 50. let minulého století.

S příchodem antipsychotik už nadále nebyla lobotomie potřeba. V posledních letech se ale v některých nemocnicích rozšířily operace mozku, které jsou stejně kontroverzní, jako lobotomie. Léči se nimi těžké případy obsedantně-kompulzivních poruch. Během operace lékaři zničí malou část mozkové tkáně.

Obsidiánové skalpely u operací

Už v době kamenné se používal obsidián k vrtání do lebek. Naši předci už jej v té době dokázali extrémně naostřit. Skalpel z obsidiánu se používá při některých operacích dodnes. Oproti nerezovým, jsou ale hodně drahé.

Jsou až 100x ostřejší než nerezavějící ocel a podle některých studií se řezy obsidiánovým skalpelem hojí lépe, než nerezovým. Jizvy by také měly být menší. Hlavní problém kromě ceny je pak s jeho křehkostí, může se velmi lehce roztříštit a dostat se tak do rány.

Trepanace

Jedná se o nejstarší známý chirurgický zákrok a sahá až do doby kamenné. Dochází přitom k proražení lebky a vytvoření otvoru v ní. V dávných dobách lidé věřili, že trepanací zbaví osoby zlých duchů a vyléčí tím tak bolesti hlavy a další nemoci.

Dnešní verze trepanace se provádí z jiných důvodů, hlavně kvůli zastavení vnitřního krvácení, pomáhá zmírnit nitrolební tlak. Existuje ale malá šance, že se může při zákroku poranit mozek.

Témata:  lékaři