Českou kinematografii zasáhla o uplynulém víkendu další smutná zpráva. Ve věku 82 let zemřel úspěšný a oceňovaný kameraman Vladimír Smutný. Na odchod filmaře reagovali ministr kultury Martin Baxa (ODS) či zástupci karlovarského filmového festivalu, který letos zasáhlo úmrtí prezidenta Jiřího Bartošky.
"Bez Vladimíra Smutného by možná nebyl oscarový Kolja, pocta československým letcům Tmavomodrý svět, poetické válečné drama Smrt krásných srnců nebo Nabarvené ptáče o strastiplné pouti židovského chlapce za druhé světové války. Smutného kamera byla vždy výrazným spolutvůrcem poetiky filmu. Osobitá a nezaměnitelným způsobem vyprávějící vlastní linii příběhu," napsal ministr Baxa na sociální síti X a vyjádřil upřímnou soustrast rodině.
Na smutnou zprávu reagovali i pořadatelé karlovarského filmového festivalu, které nedávno zasáhl odchod Jiřího Bartošky. "Vladimír Smutný byl pravidelným návštěvníkem KVIFF a držitelem Ceny prezidenta za mimořádný přínos české kinematografii. Byl průkopníkem české kameramanské školy a jeho obrazový rukopis definoval podobu filmů jako Kolja, Nabarvené ptáče či Smrt krásných srnců. Děkujeme," uvedli.
Česká televize zohlednila úmrtí kameramana již v nedělním programu. Informovala o tom na sociální síti X. Od 21:55 běžel na prvním programu oscarový Kolja.
Vladimír Smutný se narodil v roce 1942 v Praze, promoval na FAMU a poté se stal pomocným kameramanem studia Barrandov. První film, na kterém pracoval jako hlavní kameraman, byl Poslední vlak režiséra Julia Matuly z roku 1982, následovaly filmy režiséra Jiřího Svobody Schůzka se stíny (1982), Zánik samoty Berhof (1983) nebo Skalpel, prosím. Z jeho spolupráce s Karlem Kachyňou vzešly filmy Dobré světlo (1985), Smrt krásných srnců (1986), Městem chodí Mikuláš (1992) či úspěšný televizní seriál Vlak dětství a naděje.
V devadesátých letech započala jeho úspěšná spolupráce s Janem Svěrákem oscarovým filmem Kolja (1996) a od té doby se stal jeho dvorním kameramanem. Jeho rukopis se otiskl ve filmech Tmavomodrý svět (2001), Vratné lahve (2007), Kuky se vrací (2010), Tři bratři (2014) a Po strništi bos (2017) a v zatím posledním filmu Betlémské světlo (2022). Ke spolupráci si jej také opakovaně přizval Václav Marhoul, se kterým natočil filmy Mazaný Filip (2003), Tobruk (2008) a Nabarvené ptáče (2019), nebo Jiří Vejdělek s filmy Něžné vlny (2013), Tátova volha (2018), Poslední aristokratka (2019) a Aristokratka ve varu (2024). Jako kameraman se podílel i na úspěšném francouzském detektivním seriálu Maigret (1996–2004) s Brunem Cremerem v hlavní roli.
Smutný byl držitelem osmi Českých lvů za nejlepší kameru za filmy – Lea (1997), Tmavomodrý svět (2001), Mazaný Filip (2003), Král zlodějů (2004), Tobruk (2008), Poupata (2011), Po strništi bos (2017) a Nabarvené ptáče (2019). V roce 2019 obdržel na MFF Karlovy Vary Křišťálový globus za celoživotní přínos světové kinematografii. Za Nabarvené ptáče byl oceněn také na Mezinárodním festivalu Chicago i na Mezinárodní festivalu filmových kameramanů Camerimage. Vladimír Smutný byl také profesorem na pražské FAMU a členem Evropské filmové akademie a Americké filmové akademie.
Témata: Vladimír Smutný, úmrtí, Martin Baxa, Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary
