Washington – Zdá se, že se Severní Korei podařilo vyrobit jaderné zbraně. Severní Korea nyní vynakládá totální úsilí k miniaturizaci jaderných hlavic a zároveň vyvíjí ponorkové střely i mezikontinentální balistické střely, na které by je nainstalovala. Je to otázka času, kdy Severní Korea použije jaderné zbraně, varuje v komentáři pro The Korea Times bývalý mezinárodní bankéř Lee Hyon-Soo.
Otázkou podle něj je, proč KLDR chce vlastnit jaderné zbraně. „Jedním z možných vysvětlení je, že severokorejští představitelé mají pocit, že nemohou bránit svou zemi před konvenčními zbraněmi a že také chtějí získat nadvládu nad Jižní Koreou," píše.
Poukazuje na slova jednoho z severokorejských představitelů, který veřejně uvedl, že i když jeho země nebude napadena, mohla by použít jaderné zbraně proti Jižní Koreji a dokonce i proti Spojeným státům. „Nejenže severokorejský program jaderných zbraní ohrožuje bezpečnost Jižní Koreji, ale také narušuje světový mír skrze oslabení dohody o nešíření jaderných zbraní," píše Lee Hyon-Soo.
Poukazuje také na to, že by Pchjongjang mohl bez větších obtíží prodat jaderné zbraně do rizikových států nebo konce teroristům. Ačkoliv se Soul i Washington pokoušely s KLDR jednat, za posledních 20 let rozhovory řešení nepřinesly. I to je podle někdejšího bankéře důvod, proč byly na zemi uvaleny sankce ze strany mezinárodního společenství.
Jižní Korea se musí bránit všem způsoby
Právě „utahování šroubů" by podle něj mělo donutit severokorejský režim, aby se vzdal svého jaderného programu. Jižní Korea, která je podle Lee Hyon-Soona nejvíce ohrožena, nemůže je tak sedět, a tak podnikla vlastní kroky. „Jižní Korea nemůže zůstat bez ochrany proti severokorejské jaderné hrozbě. Tak nedávno rozhodla o nasazení protiraketového systému THAAD. Někteří sice namítají, že nezachytí všechny rakety, ale není to lepší než nic? Myslí si, že jihokorejská armáda bude nečinně přihlížet a nechá Severokorejce střílet rakety? Když půjde do tuhého, nic by nebránilo Jižní Koreu před preventivním úderem Severní Koreje," píše se v komentáři.
Nejznámější důvod, proč někteří THAAD odmítají, je podle něj nesouhlas Číny. „Ale já nevěřím, že se Jižní Korea ohne pod čínským tlakem, a ohrozí vlastní bezpečnost. Od Číny je nefér, že se pokouší odradit Jižní Koreu od toho, aby přijala obranná opatření. Někteří si myslí, že dialog - ne sankce - je jediný způsob, jak severokorejský jaderný problém vyřešit. Ale zdá se, že zapomínají, že mluvit se Severokorejci se ukázalo být ztrátou času. Nikdy nepřišli k jednacímu stolu v dobré víře, protože jejich záměrem nikdy nebylo opustit jejich program vývoje jaderných zbraní," myslí si Lee Hyon-Soo. Jižní Korea by podle něj měla učinit vše, co je v jejích silách, aby se bránila proti severokorejské jaderné hrozbě.
Otázka severokorejských zbraní je také tématem pro americké prezidentské kandidáty
Na důležitost tohoto problému upozorňuje také agentura AP, které se zabývá tím, jak téma severokorejských jaderných zbraní rezonuje v americké prezidentské kampani. „Republikán Donald Trump říká, že USA může vyvinou větší tlak na Čínu a přimět ji ke zkrocení jejího nepředvídatelného severokorejského spojence. Navrhl, že Japonsko a Jižní Korea by mohly získat jaderné zbraně na obranu, spíše než aby byly závislé na americké armádě. Zároveň je ale připraven se se severokorejským vůdcem potkat. To demokratka Hillary Clintonová o setkání tváří v tvář s Kim Čong-unem neuvažuje. Chce, aby mezinárodní společenství zesílilo sankce vůči Severní Koreji tak, jak to Obamova administrativa udělala s Íránem, což nakonec otevřelo cestu pro dohodu o jeho jaderném programu," píše AP.
Poukazuje také, že téma je důležité, protože na rozdíl od Íránu, Severní Korea již bombu má. „Provedla čtyři podzemní jaderné testy od roku 2006. Poslední test proběhl v lednu, kdy byla údajně odpálena vodíková bomba - mnohem výkonnější zařízení, než v předchozích testech. I když to americká vláda zpochybňuje," píše agentura.
Agentura také připomíná, že USA má v Jižní Koreji 28,500 vojáků, kteří působí jako odstrašující síly. Jde o dědictví z korejské války z let 1950 až 1953, která skončila bez formálního mírové smlouvy. „Není pravděpodobné, že by Severní Korea zahájila jaderný útok na USA nebo jeho spojence, protože jde o tah, kterým by způsobila svou vlastní zkázu. Ale zároveň je třeba mít na paměti osud vyhnaných diktátorů v Iráku a Libyi, kteří se vzdali programu jaderných zbraní. Kim považuje atomové zbraně za bezpečnostní záruky pro svůj despotický režim. To je hlavní překážkou pro opětovné zahájení vyjednávání," vysvětluje AP.
Témata: Severní Korea, jaderné zbraně, USA
Související
16. listopadu 2024 14:58
16. listopadu 2024 13:33
7. listopadu 2024 7:30
1. listopadu 2024 15:15
1. listopadu 2024 11:37
31. října 2024 9:35