Referendum o uprchlících je jen zástěrka, Maďarsku jde o něco úplně jiného, tvrdí odborník

I kvůli hlasování o odchodu Velké Británie z Evropské unie se teď k maďarskému referendu upíná velká pozornost. „Přesto by bylo chybou dávat příliš velkou váhu Orbáně referendu. Hlasování je spíše Orbánovo PR než vyjádření demokratické vůle - pokus o posílení image Orbána jako lídra nově vznikající populistické, nacionalistické a regresivní Evropy," píše se v komentáři.

Referendum podle Buldioskiho nevyřeší žádný skutečný politický problém. Volební otázka je nejasná, stejně jako zavádějící: „Souhlasíte s tím, aby měla Evropská unie právo nařídit povinné přijímání nemaďarských občanů v Maďarsku bez souhlasu parlamentu?" Nemá žádný vliv na skutečnou politiku EU týkající se kvót pro přesídlení.

Referendum uprchlickou politiku EU nezmění

Buldioski připomíná, že EU povinné přesídlení navrhla především proto, aby pomohla Itálii a Řecku vypořádat se s velkým počtem příchozích a se zpracováváním jejich žádostí o azyl. Součástí původního návrhu bylo do rozdělování uprchlíků zahrnout i ty, kteří jsou v Maďarsku, ale Maďarsko tuto nabídku odmítlo.

„Dokonce i Orbán sám připustil, že referendum nemůže změnit současnou politiku EU. Nicméně ani tato skutečnost nezastavila maďarskou vládu od zahájení reklamní billboardové kampaně po celé zemi, ve které spojuje nedávné teroristické útoky v Evropě a příliv uprchlíků na kontinent. Obřími modrými a žlutými písmeny napsaná reklamy se ptá: Víte, že od začátku migrační krize v Evropě při teroristických útocích zemřelo více než 300 lidí?" píše Buldioski.

Maďarsko referendunm nepotřebuje, názor občanů je jasný

Na rozdíl od britského referenda, kde bylo veřejné mínění téměř vyrovnané, Orbán nepotřebuje plebiscit, aby zjistil, jak se voliči cítí. Když se situace kolem uprchlíků loni zhoršila, občané a organizace se hrnuli na nádraží Keleti, aby nabízeli jídlo, vodu a zásoby. Ale během posledních několika měsíců průzkumy veřejného mínění ukázaly naprostou podporu více restriktivnímu přístupu Orbána. Nedávný průzkum ukázal, že 75 procent z těch, kteří plánují volit, má v úmyslu označit NE – tak jak to chce Orbán.

Referendum je tak nejlepším nástrojem Orbnovy strany Fidesz na zlepšení jejího hodnocení. Strana přitom původně trpěla kvůli korupčním skandálům, ke dnu ji táhla kauza kolem společnosti Questor a občané byli nespokojeni se stavem veřejného zdravotního systému a vzdělávání. „V únoru 2015 by stranu Fidesz volilo 27 procent. Po zesílení migrační krize, kdy Orbán odmítl žadatele o azyl z Kosova, Středního východu a Afriky, se její popularita vyšplhala v lednu na 35 procent. V posledním měsíci už to bylo 37 procent," píše se v komentáři.

Budepešť vede značně rozporuplnou migrační politiku

Země mezi tím také podle Buldioskiho uplatňuje rozporuplnou migrační politiku. Orbánova vláda totiž není proti všem migrantům, ale jen proti těm, jejichž existenci může použít k „rozvíření předsudků a strachu". „Jeho politika upřednostňuje ekonomické migranty, kteří hledají zaměstnání, před uprchlíky, kteří hledají bezpečné útočiště. Od roku 2013 maďarská vláda vydala 3,649 povolení k pobytu pro lidi, kteří si zakoupili maďarské dluhopisy v hodnotě 300 tisíc eur. Většina těchto investorů je z Číny, Ruska nebo států Perského zálivu. Toto číslo je třikrát vyšší. než jsou kvóty pro Maďarsko, které byly součástí loňského plánu EU," vysvětluje v textu.

Maďarsko skutečně potřebuje přistěhovalce, i když to nechce je. Sdružení telekomunikací, elektroniky a IT firem v poslední době hlásí nedostatek odborníků na informační technologie odborníky, země by jich potřebovala 22 tisíc. Sektoru veřejného zdraví také chybí personál, i další obory vyžadují kvalifikovanou pracovní sílu. „Nezaměstnanost u místního obyvatelstva je 20 až 25 procent, ale místní obyvatelé nemají dostatečné odborné znalosti potřebné pro taková zaměstnání. Kvalifikovaní Maďaři naopak ve velkém zemi opouští. Maďarský centrální statistický úřad registroval 420 tisíc odchodů v letech 1989 až 2013. Podle Mezinárodní organizace pro migraci se v roce 2014 31 tisíc Maďarů odstěhovalo do zahraničí, což je nárůst 30 procent oproti předchozímu roku. Zejména mladí lidé utíkají a hledají lepší příležitosti; 7,4 procenta Maďarů ve věku 18 až 49 žilo v roce 2013 v jiné zemi," shrnuje Buldioski.

Nadcházející maďarské hlasování si podle něj zaslouží být v centru pozornosti, ale nemělo by být používáno k zesílení nebezpečné xenofobní rétoriky. Otázkou Orbán však zasouvá do pozadí mnohé další problémy. „Jak mohou Maďaři zlepšit jejich ekonomiku, vzdělávací systémy nebo zdravotní péči? Pokud byly otázky položeny, země by si mohla uvědomit, že migranti - včetně žadatelů o azyl - by mohli být součástí řešení," dodává.

Témata:  Maďarsko,  uprchlíci,  Viktor Orbán