Islámský stát a jaderné zbraně? Vzniká nová hrozba, varuje odborník

V historii je jen poučení

Odborník poukazuje, že navzdory výše uvedenému incidentu byli američtí diplomaté ponecháni na zranitelném místě v "moři antiamerikanismu", přičemž tehdejší Carterova administrativa sice uzavření ambasády zvažovala, ale nakonec daný scénář zamítla. V říjnu pak prezident Carter povolil šáhovi - kterého Íránci i režim, který Pahlavího nahradil, nenáviděli - usídlit se ve Spojených státech, pokračuje Andreasen. Dodává, že pár dní na to Íránci znovu přelezli bránu ambasády, vzali Američany za rukojmí a požadovali vydání šáha, čímž začala 444 dní trvající krize.    

"V historii nejsou žádné druhé šance, ale pouze poučení," varuje expert. Konstatuje, že krize z roku 1979 nám ukazuje důležitost aktivní odpovědi na očividné hrozby a potřebu stahovat zranitelné cílé. Tato lekce by nyní podle Andreasena měla být využita nyní v souvislosti s americkými jadernými zbraněmi rozmístěnými v Turecku.  

Poté, co se část turecké armády pokusila svrhnout minulý měsíc vládu své země, jedním z mnoha zatčených pro údajnou roli v neúspěšném puči byl velící důstojník letecké základny Incirlik, uvádí odborník. Podotýká, že základna je ohromným stanovištěm NATO, kde se podle četných zpráv nachází jeden z největších depotů jaderných zbraní v Evropě.  

"Co kdyby turecký velitel v Incirliku nařídil svým jednotkám obklopujícím perimetr základny, aby otočily své zbraně na americké vojáky, kteří údajně střeží tamní bunkry ukrývající sklady jaderných zbraní?" nastiňuje scénář expert.  

Dalším hypotetickým scénářem je podle Andreasena situace, kdy se protiameričtí turečtí demonstranti věřící, že za pokusem o puč stály USA, které poskytují útočiště domnělému vůdci převratu, rozhodnou za křiku antiamerických a antiizraelských hesel napochodovat na Incirlik a základnu obsadit. Dle experta tedy existuje paralela mezi současným děním a rokem 1979 v Íránu, přičemž podobné protesty se již u základny odehrály, byť se zatím obešly bez vážnějších následků.

Pokud ponecháme stranou samotný puč, expert pokládá otázku, co by se stalo, pokud by na Incirlik zaútočil Islámský stát. V březnu ostatně Pentagon, údajně z bezpečnostních obav spojených s terorismem, nařídil stažení rodin amerických vojáků z jižního Turecka, především pak z Incirliku, dodává Andreasen.

Risk bez důvodu

Zatím k žádné katastrofě nedošlo, ale existují dostatečné důkazy, že bezpečnost amerických jaderných zbraní v Turecku se může změnit doslova přes noc, varuje odborník. Apeluje na Obamovu administrativu, aby při vědomí tohoto nebezpečí veškeré zbývající jaderné zbraně z Turecka stáhla. Příští prezident USA by pak dle experta měl realizovat odsun veškerých amerických jaderných zbraní z Evropy.  

Jak poznamenal jistý americký analytik, jakékoliv jaderné zbraně uskladněné v Turecku musí být bráněny extrémně dobře vycvičenými americkými vojáky a pokud by hrozilo, že se jich někdo zmocní, naprostou prioritou Spojených států bude nasazení veškeré dostupné vojenské síly, konstatuje Andreasen. Pokládá tedy otázku, proč, když si je této situace vědom, by Barack Obama či jiný americký prezident měl takové riziko podstupovat.      

V Turecku nastává dlouhá doba politické nestability, kterou doprovází rostoucí antiamerikanismus, varuje expert. Soudí, že jakékoliv americké zbraně rozmístěné v této zemi tamní situaci mohou spíše zkomplikovat než zlepšit. "USA zůstanou (a měly by zůstat) silným spojencem a přítelem Turecka a Turecko zůstane (a mělo by zůstat) v NATO," deklaruje odborník s tím, že jsou to společné zájmy, nikoliv jaderné zbraně, co obě země pojí k sobě.

Jaderné odstrašení navíc nevyžaduje americké jaderné depoty v Turecku či kdekoliv v Evropě, míní Andreasen. Připomíná, že USA disponují strategickými jadernými zbraněmi dlouhého dosahu, čímž odrazují nepřátelské mocnosti a garantují bezpečnost všech členů NATO. Od konce studené války však většina vojenských představitelů věří, že rozmístění taktických atomových zbraní krátkého dosahu v Evropě nemá prakticky žádný význam, již z toho důvodu, že žádný americký prezident je zřejmě nepoužije, deklaruje odborník.   

Mnozí mohou podle experta argumentovat v neprospěch odsunu jaderných zbraní z Turecka tím, že není dobré vyslat signál o malé důvěře ve stabilitu této země či tvrzením, že Spojené státy potřebují své taktické jaderné zbraně v Evropě k podpoře členů NATO, kteří se obávají Ruska. "Teď porovnejme tyto argumenty s faktem, že skladování taktických jaderných zbraní v Turecku a dalších zemích NATO přináší vyšší riziko zranitelnosti ze strany vyvíjející se a stále smrtelnější teroristické hrozby či domácích nepokojů," píše Andreasen.   

Pokud by došlo k jakémukoliv incidentu na základně amerických jaderných zbraní - za který by nesly odpovědnost Spojené státy a v dlouhodobém důsledku i jejich spojenci - bylo by obtížné vysvětlit, že tak zranitelný cíl byl ponechán na daném místě jen kvůli domnělé potřebě uklidnit spojence, deklaruje expert. "Stejně jako v roce 1979, zvoní varovné zvony," uzavírá odborník.   

Témata:  Islámský stát ,  USA,  jaderné zbraně