Merkelová si myslela, že má vyhráno. Německo má však další problémy

Rozhodnutí německé kancléřky otevřít zemi pro uprchlíky vedlo k tomu, že vlna za vlnou přicházeli lidé po západní balkánské cestě na jih Německa. Všichni ale teď ví, že je cesta zavřena. Oficiální statistiky a místní policisté, naznačují, že Merkelová musí teď hledět na východ - na hranici s Polskem, kde bylo zaznamenáno tolik nelegálních přechodů, že je policie pod silným tlakem a panují obavy, zda tudy do země nemohli proniknout radikální islamisté.

„Bezpečnostní situace na německo-polské hranici je vážná," cituje server Politico Ernsta Waltera, šéfa německé federální policejní unie. „Den po dni tam mohou být stovky nebo tisíce ilegálních přechodů z Polska, mohou tudy chodit potenciální teroristé - a my prostě nemáme žádnou představu o tom, co se děje," přiznal.

O východní hranici a Čečencích se zatím příliš nemluví

Mnozí z těch, kteří tudy pocházejí, jsou žadatelé o azyl z Čečenska - převážně muslimské republiky, kde separatisté bojovali v několika krvavých válkách proti Rusku. Úředníci navíc nemají dostatek prostředků ke kontrole původu těchto přistěhovalců, vzhledem k tomu, že země nemá dostatek překladatelů a že získat z oblasti Čečenska a Ruska spolehlivé informace může být těžké.

Pohyb na této východní trase v poslední době hodně vzrostl, média ani politici o tom ale příliš nemluví. Lidé cestují vlakem z Běloruska a vstupují do schengenského prostoru v polském městě Terespol, kde mohou podat žádost o azyl. „Nemáme tušení, jestli zůstanou v Německu, nebo jestli cestují do jiných zemí," uvedl federální policejní úředník. „My to prostě netušíme."

Vzhledem k tomu, že je německo-polská hranice v rámci pravidel Schengenu otevřená, neexistují žádné oficiální statistiky o tom, kolik osob do země tímto způsobem přišlo. Celostátní údaj o počtu Rusů žádající o azyl v Německu letos vzrostl o 600 procent, z 307 žádostí v lednu na 1,835 v červnu. Ukazují to čísla německého Spolkového úřadu pro migraci.

Hnací silu migrantů je situace v Čečensku

Kvůli velkým počtům žádostí o azyl trvá jejich vyřízení několik měsíců, takže tato čísla naznačují, že počet ruských žadatelů o azyl se zvýšil ve stejné době, kdy došlo k prudkému nárůstu uprchlíků ze Sýrie a Středního východu. Novější čísla státního ministerstva vnitra naznačují, že tento trend pokračoval i v létě 2016, píše Politico.

Lidskoprávní aktivisté říkají, že hrací silou migrace z Čečenska je nedostatek politické svobody a brutální represe disidentů v zemi. Přestože počet těchto uprchlíků roste, jejich množství se ztrácí v obří migrační vlně, která přišla přes Balkán. Na rozdíl od Německa Polsko shromažďuje statistické údaje o tom, kolik Čečenců hledá azyl. Podle polského ministerstva vnitra loni požádalo o azyl 8000 Rusů, 92 procent uvedlo, že pochází z Čečenska. V tomto roce už to bylo více než 6100 Rusů, z nichž 94 procent tvrdilo, že jsou z Čečenska.

Desítky kilometrů hranice hlídají jen dva policisté

„Většina z nich cestuje do Belgie, Francie, Německa nebo Rakouska, které jsou považovány za bezpečnější, a kde je již značná diaspora Čečenců," vysvětluje Ekaterina Sokirianskaiaová, projektová ředitelka Mezinárodním krizové skupiny pro Rusko a severní Kavkaz.

Hraniční kontroly mezi Německem a Polskem byly zrušeny v roce 2007. Ale policie může i nadále kontrolovat cestující na nebo poblíž hranice, i když tyto kontroly nejsou kvůli počtu policistů výrazněji účinné. Policista, který promluvil pod podmínkou anonymity, řekl, že oblast 90 kilometrů poblíž německo-polské hranici často hlídají dva důstojníci v jednom autě. To potvrzuje i vysoce postavený německý bezpečnostní úředník. I on netají znepokojení nad tokem migrantů přes německo-polskou hranici.

Pracovníci center pro uprchlíky jsou zoufalí

Na základě dublinských dohod mohou němečtí úředníci ve chvíli, kdy zjistí, že někdo hledá azyl v Německu a přišel přes Polsko - což je případ většiny Čečenců, poslat migranty zpět do Polska, aby byl proces žádosti o azyl dokončen tam. Tyto výnosy jsou často zbytečné. „Zjednodušeně řečeno: lidé jsou přivedeni zpět do Polska a o hodinu později mohou doslova jít zpátky do Německa přes most pro pěší spojující Německo a Polsko ve Frankfurtu," říká Frank Nürnberger, vedoucí Braniborského centrálního registračního úřadu pro cizince

Nürnberger připomněl případ jednoho Čečence, kteří vyhrožoval zaměstnancům v uprchlickém centru, když byl deportován do Polska. O dva dny později byl Čečenec zpátky v uprchlickém centru zatímco ho někteří jeho krajané oslavovali. „Samozřejmě, že to vede k frustraci mezi našimi zaměstnanci," řekl Nürnberger.

Přísnější hraniční kontroly uvnitř schengenského prostoru by stály zemi podle serveru Politico 10 miliard eur ročně. Do Německa přitom loni přišel více než milion migrantů, země už kvůli tomu využila nouzovou klauzuli schengenské smlouvy a uzavřela a v září pozemní hranici s Rakouskem. Dočasné kontroly zavedly i Rakousko, Francie, Dánsko, Švédsko a Norsko. Omezení může být zatím zavedeno na maximálně šest měsíců.

Německé úřady mají strach

Nedávné průzkumy veřejného mínění ukazují, že podpora uprchlické politiky Merkelové se propadla v důsledku strachu z terorismu - obzvláště po řetězci útoků, ke kterým došlo letos v létě, z nichž dva byly spáchány žadateli o azyl. Čečenci zatím žádný teroristický útok v Německu nespáchali, německé úřady jsou přesto znepokojeny Čečenskem jako živnou půdou pro islamistické teroristy.

Podle braniborského ministerstva vnitra bezpečnostní úředníci monitorují ve spolkové zemi 80 lidí kvůli podezření ze sympatií k islamistickému terorismu. Mnozí z nich pochází ze severního Kavkazu a podporují nebo sympatizují s Islámským státem, uvedla mluvčí ministerstva Susann Fischerová.

„Islámský stát aktivně nabírá ultra-radikální salafisty z Čečenska," uvádí Mezinárodní krizová skupina. Dodala však, že režim v Čečensku brutálně pronásleduje i nenásilný salafismus, který považuje za „symbol opozice." V důsledku toho mnoho salafistů cítí potřebu opustit Čečensko. Nejčastěji však volí jiné destinace než západní Evropu, přednost dávají jiným muslimským zemím, nebo se v radikálním případě rozhodnou bojovat v Sýrii.

Témata:  Německo,  uprchlíci,  Čečensko,  Angela Merkelová