Šíření protiislámských nálad je špatné. Minimum útoků je náboženský inspirovaných, varuje profesor

Nenávidí nás islám?

Adbelkader připomíná, že během jediného týdne byl svět svědkem tragických teroristických útoků v Belgii, Turecku a Mali. Podle něj je krom zavádění dalších bezpečnostních opatření ale nutné zaměřit se na příčiny, která za násilným extremismem v muslimských a západních společnostech stojí.

„Někteří z nás si možná řeknou: Možná má Donald Trump pravdu a ‚islám nás nenávidí.'" Ale násilný extremismus tvoří méně než 1 % celé muslimské komunity. Většina muslimů terorismus odmítá," uvádí.

Poukazuje na výzkumy spoleřností Pew, Zogby a Doha Institute, které „ukazují, že většina lidí z muslimských komunit nahlíží na ideologii IS jako na perverzi islámu. Násilný extrémismus přisuzují zkorumpovaným autoritářským režimům a domnívají se, že dlouhodobým řešením by byla demokratičtější správa."

Co je skutečnou teroristickou hrozbou?

Abdelkader také varuje, že během desetiletí po útocích z 11. září zemřelo více lidí v důsledku útoků pravicových extremistů než muslimů.

Podotýká také, že studie Dukeovy univerzity z roku 2015 uvádí, že „74 % zástupců policie ve Spojených státech nahlíží na protivládní extremisty jako na přední teroristickou hrozbu. Oproti tomu pouze 39 % z nich vidí ve stejném světle náboženský terorismus."

„Podobně i v Evropě bylo méně než 2 % všech teroristických útoků za posledních několik let nábožensky inspirovaných," uvádí dále Abdelkader.

Zcela jiné je ale podle něj vnímání reality médii, kdy podle výzkumu Media Tenor „9 z 10 zpráv týkajících se islámu a muslimů v USA, VB a Německu jsou o terorismu."

„Takové vnímání se bez kontroly stává realitou. Falešné dojmy jsou nebezpečným řešením, které pro nás situaci nečiní o nic bezpečnější," varuje Abdelkader.

Dále poukazuje na výzkum Standfordovy univerzity, která zkoumá, jaké faktory mohou přispívat k radikalizaci muslimů na Západě. „Výzkum zjistil, že inkluzivnější politika, která by usnadnila integraci, by mohla pomoci zabránit náboru teroristů."

„Kulturní bezdomovci"

„Jde v podstatě o to, že muslimské menšiny a imigranti, kteří se cítí ‚kulturně bez domova' – tedy nejsou schopni sžít se s domovskou nebo novou kulturou, ve které se ocitli – mohou být přitahováni ke skupinám, které nabízí silný pocit sounáležitosti."

„Islamofóbie, včetně xenofobní politické rétoriky (která vylučuje uprchlíky), zhoršuje kulturní bezdomovectví, protože nabourává cílevědomost a zároveň napomáhá tvrzením extremistů, podle kterých je naše společnost proti islámu a muslimům," vysvětluje.

Západní politici by tak měli v rámci boji proti radikalizaci „pomoci muslimům se integrovat – umožnit jim zachovat si svou náboženskou identitu a zároveň přijmout kulturní identitu jejich země. Díky tomu by člověk mohl být muslimem a Američanem nebo muslimem a Evropanem – stejně jako je někdo katolický, protestantský nebo židovský Američan," dodává.

Témata:  terorismus,  Islám,  extremismus