Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Lavrov promluvil na institutu mezinárodních vztahů. Hrozí další studená válka?

Sergej Lavrov, ruský ministr zahraničí
Sergej Lavrov, ruský ministr zahraničí
Foto: mid.ru

Moskva - Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov debatoval se studenty Státního institutu mezinárodních vztahů v Moskvě (MGIMO). Podle ministra je málo pravděpodobné, že by vypukla nová studená válka.

"Je samozřejmě velmi těžké srovnávat tyto dvě situace (současnou a tu, která panovala před půl stoletím), zásadně se od sebe liší. Ale nevidím předpoklady, aby se druhé vydání studené války stalo realitou," prohlásil Lavrov.

Dodal, že na rozdíl od éry ideologických rozporů mají Rusko a USA společné principy, které sdílejí v rámci OBSE a OSN. "Tyto principy předpokládají demokratický rozvoj společnosti," řekl Lavrov.

Naznačil přitom, že Moskva bude ochotna spolupracovat s každým, kdo nastoupí do Bílého domu po Baracku Obamovi. "Zasazujeme se o rozvoj normálních vztahů se všemi státy, ať je to Amerika nebo jakákoli jiná země, střední, nevelká. Vždy vycházíme z toho, že o osudu každé země musí rozhodovat její lid," ujišťoval ministr.

Řekl také, že Rusko je připraveno obnovit vztahy s Evropskou unií a Spojenými státy, ale jedině rovnoprávné. "Jsme připraveni obnovit normální, plnohodnotné vztahy s EU a USA, avšak výlučně na rovnoprávném základě, bez pokusů otočit tyto vztahy ve hru na jednu branku," citoval Lavrova TASS.

Témata:  Sergej Lavrov Rusko

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 13:43

Poslední dluh Jiřího Krampola (†87). Částka ještě není konečná, naznačují informace

S nepříjemnostmi se po červencové smrti Jiřího Krampola, s nímž se lidé v pátek naposledy rozloučili, potýkají lidé na poslední adrese, kde před odchodem na věčnost žil. Jde totiž i o peníze, přičemž řešení problému je zdánlivě v nedohlednu. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.