Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Lídři se nedohodli. Spor CDU a CSU o migrační politiku trvá

Berlín, ilustrační foto
Berlín, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Berlín - Lídři německé vládní koalice se dnes sešly v Berlíně k jednání s cílem obnovit a posílit jednotu koalice. Narušuje ji především spor mezi sesterskými stranami Křesťanskosociální unií (CSU) a Křesťanskodemokratickou unií (CDU) v otázce migrační politiky.

Toto téma ale nakonec bylo z dvouhodinové debaty v kancléřském úřadu vyřazeno. Jednali o něm předem šéfka CDU, kancléřka Angela Merkelová a předseda CSU a bavorský premiér Horst Seehofer. Ke sblížení svých stanovisek ale nedospěli, napsala agentura DPA.

CSU v minulých dnech zpřísnila své požadavky na uprchlickou politiku a požaduje zejména stanovení konkrétní horní hranice přijímaných uprchlíků na 200.000 běženců ročně. To ale Merkelová odmítá.

Při jednání s předsedou třetí koaliční strany, Sociálnědemokratické strany Německa (SPD), Sigmarem Gabrielem byl podle DPA dohodnut harmonogram hledání řešení všech hlavních sporných věcných témat - s výjimkou migrační politiky.

Tím se mají do začátku října zabývat experti a resortní politici, předsedové koaličních stran se pak sejdou k dalšímu jednání a možnému rozhodnutí.

Témata:  Německo Christlich-Soziale Union in Bayern (CSU) uprchlíci Křesťanskodemokratická konzervativní unie CDU/CSU

Související

Aktuálně se děje

8:21

Po smrti Karla Heřmánka (†76) se dějí věci. Syn má opět co vysvětlovat

Hned několik složitých situací potkalo v posledních letech hereckou rodinu Heřmánkových. Tou největší ranou byla samozřejmě smrt Karla Heřmánka staršího. Věci se ale dějí i kolem jeho syna Karla. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Friedrich Merz (CDU)

Mimořádná zpráva

Německo zažilo nevídaný otřes. Merz se ale nakonec stává novým kancléřem

Friedrich Merz, vůdce vítězného bloku CDU/CSU a favorit na post německého kancléře, byl ve druhém kole hlasování zvolen německým kancléřem. Dnes dopoledne přitom utrpěl nečekaný neúspěch, kdy v prvním kole hlasování ve Spolkovém sněmu nezískal potřebnou většinu a jeho nominace tak ztroskotala – chybělo mu šest hlasů k dosažení tzv. „kancléřské většiny“.