Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

O azyl ve 35 zemích OECD požádalo minulý rok rekordních 1,65 milionu lidí

Uprchlíci, ilustrační foto
Uprchlíci, ilustrační foto
Foto: UNHCR

Berlín - V 35 zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) loni požádalo o azyl 1,65 milionu lidí, tedy nejvíce od roku 1960. Vedle Syřanů (370.000) nejvíce žádali o mezinárodní ochranu Afghánci (250.000) a Iráčané (180.000).

Více než tři čtvrtiny žádostí o azyl připadají na evropské země OECD, vyplývá ze zprávy, kterou dnes organizace představila. Členem OECD je i Česko.

Počet žádostí o azyl se loni v porovnání s rokem 2014 zdvojnásobil, za což může zejména dlouhotrvající konflikt v Sýrii. Právě Syřané tvoří největší část žadatelů o azyl, loni jich bylo 370.000, tedy trojnásobek oproti roku 2014 a dokonce šestinásobek proti roku 2013.

Čísla přitom neukazují celou skutečnost. Do zemí OECD totiž loni přišlo ještě výrazně více běženců, ne všichni ale stačili požádat o azyl.

Navíc existují členské země jako například Turecko, které hostí obrovské množství uprchlíků, ale neregistrují jejich žádosti o azyl. Do Turecka od roku 2011 do konce roku 2015 dorazilo přes 2,3 milionu syrských běženců, oficiálně jich o azyl požádalo však jen 9000.

Témata:  Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) uprchlíci

Související

Aktuálně se děje

4:00

Letní počasí se vším všudy. O víkendu se ohřejeme, hrozí ale i další bouřky

Bouřlivé počasí se Česku nevyhne ani během prvního ryze červnového víkendu. Bouřky hrozí během soboty, která bude podle předpovědi teplejším z obou dní. Na Moravě může teplota vystoupat až na 26 °C. V neděli má být jen lehce přes dvacet. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Šestidenní válka

Komentář

Šest dní, během kterých mezinárodní společenství fatálně selhalo

Před 58 lety proběhla Šestidenní válka mezi Izraelem a koalicí arabských států. Přestože Izrael tehdy vybojoval drtivé vojenské vítězství a obsadil rozsáhlá území, konflikt nikdy nebyl skutečně vyřešen. Nedostatečné urovnání tehdejších sporů a neschopnost naplnit mezinárodní dohody přispěly k tomu, že i dnes čelíme opakovaným krizím, jako je současná válka v Pásmu Gazy. Konflikt tehdy zamrzl na papíře a stal se zdrojem dalších radikalizací a násilí, které Blízký východ destabilizují dodnes.