Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Do Německa letos přišlo už 213 tisíc uprchlíků

Uprchlíci, ilustrační foto
Uprchlíci, ilustrační foto
Foto: UNHCR

Berlín - Spolkový ministr vnitra Thomas de Maizière dnes zveřejnil nové statisticky týkající se uprchlíků. Těch letos do Německa dorazilo 213 tisíc, většina jich je ze Sýrie a Afghánistánu. Oproti loňsku je tak situace daleko klidnější.

V prvních devíti měsících tohoto roku Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) rozhodl o 460.000 žádostí. To je oproti stejnému období loňského roku o 165 procent více, uvedl dnes de Maizière. Jen v září se podařilo rozhodnout o 70.000 žádostech.

Celkově ale počet žádostí o azyl vzrostl na 660.000, což je podle ministra způsobeno tím, že o ochranu v zemi požádali letos i lidé, kteří přišli už v loňském roce.

Většina uprchlíků, kteří do Německa přišli od letošního ledna do září pocházela ze Sýrie (kolem 250.000), Afghánistánu (116.000), Iráku (89.000) a Íránu (23.000).

Ministerstvo vnitra nyní podle listu Rheinische Post plánuje přísnější pravidla deportací neúspěšných žadatelů o azyl. Oproti současné praxi by jim úřady neměly sdělovat datum deportace měsíc předem, aby se tak před nimi nemohli ukrýt. V Německu podle nedávno zveřejněné statistiky žije v současnosti téměř 550.000 odmítnutých žadatelů o azyl. Tři čtvrtiny z nich pobývají v zemi už více než šest let.

Témata:  Německo,  uprchlíci,  de Thomas Maiziére

Aktuálně se děje

24. září 2026 14:57

Policie plánuje testy DNA v Rovensku. Chce objasnit případ mrtvého dítěte

Kriminalisté se již od předminulého víkendu zabývají případem mrtvého novorozence, jehož tělo se našlo v Rovensku pod Troskami na Semilsku. Podezřelou osobu či osoby se stále nepodařilo stanovit. Policie proto sáhne k poměrně neobvyklému postupu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie.

Komentář

Německé volby zajímají celou Evropu. Problém má i euro

Jedním z poražených německých zemských voleb je vedle CDU kancléře Friedricha Merze také euro. Výsledky zvyšují politickou rizikovou přirážku, kterou budou investoři v příštích měsících požadovat při držbě evropských aktiv. Přitom měnový kurz může být jedním z hlavních „ventilů“, jimiž se toto rostoucí politické riziko projeví.