Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Angolský prezident musí vysvětlit soudu, proč jmenoval dceru do čela státní ropné společnosti

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixmac

Luanda - Angolský prezident José Eduardo dos Santos (73) musí vysvětlit soudu, proč jmenoval svoji dceru do čela státní ropné společnosti Sonangol. Isabel dos Santosová (43) se stala nejvyšší manažerkou firmy letos v červnu. Její otec předtím v dubnu odvolal celé předchozí vedení.

Nejvyšší soud Angoly dal prezidentovi a jeho dceři Isabel osm dní na odpověď. Soud tak přijal petici 12 právníků, kteří zpochybňují zákonnost dosazení prezidentovy nejstarší dcery do funkce. Isabel dos Santosová je podle magazínu Forbes nejbohatší ženou v Africe.

"Je to poprvé, co (tento soud) přezkoumá rozhodnutí prezidenta," uvedl mluvčí stěžujících si právníků.

Dos Santos vládne v Angole od roku 1979 a je tak jedním z nejdéle sloužících afrických vůdců. Původně se hlásil k marxismu, později ale zemi otevřel kapitalismu. Kritici ho obviňují, že do zahraničí přesunul velký osobní majetek z obchodních transakcí s ropou.

Témata:  Angola soudy

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2025 15:28

Emotivní pocta Aničce Slováčkové: Český slavík uctil její památku

Jedinečným a emotivním okamžikem slavnostního předávání hudebních cen Český slavík 2025 ve Foru Karlín se stala dojemná vzpomínka na zesnulou zpěvačku Annu Julii Slováčkovou. Poctu její památce a tvorbě vzdal její bratr Felix Slováček mladší, bývalá kapela a nejbližší přátelé, mezi nimiž nechyběli Karolína Fišerová, Marta Jandová a Milan Peroutka.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Komentář

Slováci možná budou trpět. Pokud Evropská centrální banka podlehne tlaku

Sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní.