Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Dohoda mezi EU a Kanadou je na světě. MAteriál byl v Bruselu podepsán

Evropská Unie
Evropská Unie
Foto: European Union

Brusel - Dnes byla na summitu v Bruselu po letech vyjednávání podepsána komplexní hospodářská a obchodní dohoda (CETA) mezi EU a Kanadou. Přinášíme vám základní fakta o smlouvě.

CETA upravuje podmínky volného obchodu a dodržování autorských práv. Má charakter takzvané smíšené smlouvy, kterou kromě zástupců EU musí podepsat a ratifikovat všech 28 členských států unie.

Jde o nejambicióznější obchodní dohodu Kanady a je to také nejrozsáhlejší dohoda, jakou EU doposud uzavřela v oblasti služeb a investic. Její aplikace by měla znamenat nárůst vzájemné obchodní výměny až o 12 miliard eur ročně, podpořit hospodářský růst a pomoci vytvářet nová pracovní místa.

Dohoda by měla odstranit naprostou většinu cel a průmyslových poplatků, které omezují obchod mezi osmadvacítkou a Kanadou, a vytvořit velký trh pro služby, zboží a také investice. Firmám by to mělo přinést nižší náklady a úspory, spotřebitelům pak nižší ceny.

Z velké části se otevře trh se zemědělskými komoditami a Kanada mimo jiné uzná například některé evropské standardy pro automobily, což by mělo zjednodušit export aut. Odstraňovány mají být i další takzvané technické překážky obchodu, třeba přijímáním shodných standardů a podobně.

CETA má umožnit firmám, aby se u protistrany ucházely o veřejné zakázky, evropským firmám se otevře přístup k tendrům v Kanadě jak na vládní úrovni, tak na úrovni jednotlivých provincií i měst a obcí. Menší evropské společnosti by tak mohly výrazně ušetřit a získat lepší přístup ke kanadskému trhu, Evropané budou mít na výběr z širší nabídky výrobků. Zboží dovezené z Kanady přitom musí splňovat všechna pravidla stanovená EU.

Do Kanady by mělo být možné bez cel exportovat skoro 92 procent evropských zemědělských a potravinářských produktů, Kanada otevře trh také například pro evropská vína a další alkoholické nápoje.

Kanada bude uznávat přes 140 tradičních výrobků, vyráběných v EU jen v určité oblasti a chráněných - například francouzský sýr Roquefort, nizozemskou goudu či italskou parmskou šunku, také české pivo a žatecký chmel. Pod těmito názvy bude v zemi možné prodávat jen skutečné evropské výrobky.

Proti podpisu CETA se dnes v Bruselu protestovalo:

Předmětem diskusí byl systém urovnávání investičních sporů. Zatímco předchozí kanadská vláda trvala na klasickém arbitrážním mechanismu, EU chce zavést speciální tribunál pro urovnávání sporů. Jeho členy nebudou určovat strany sporu, ale evropské a kanadské úřady. Kanada s tím vyslovila souhlas až s nástupem nového premiéra Justina Trudeaua na konci roku 2015.

CETA má dále vytvořit rovnější podmínky v oblasti práv duševního vlastnictví a také zlepšit ochrany poskytované farmaceutickým výrobkům z EU.

Aby CETA vstoupila v platnost, musí ji ratifikovat i Česká republika, která toto podmínila zrušením vízové povinnosti pro české občany. Kanada vízovou povinnost zrušila 14. listopadu 2013. Ze stejných důvodů Ottawa nedávno oznámila, že od 1. prosince 2017 zruší víza i pro občany Rumunska a Bulharska.

Témata:  EU Kanada

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 16:44

Nedožité narozeniny Josefa Laufera. Už dětství měl velmi netradiční

Život Josefa Laufera loni na jaře po čtyřletém boji se zdravotními potížemi vyhasl. Půlkulatých 85. narozenin se již nedožil. Dnes už by býval oslavil dokonce 86. narozeniny. Často se přitom zapomíná na poměrně exotický původ legendárního zpěváka. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.