Volby v USA a ekonomika? Osm překvapivých dopadů

1) Nákupy

Například maloobchodní firmy jsou známé tím, že když mají nižší tržby, hledají vinu všude kolem, protože nechtějí investorům přiznat, že jejich manažeři udělali špatné rozhodnutí, píše server Time. Obvykle slabý prodej připisují nepříznivému počasí pro dané období. Nejnovější výmluvou jsou prezidentské volby. Má se za to, že spotřebitelé jsou tak přilepeni k televizoru, aby sledovali volební zpravodajství, že nemají čas jít na nákup.

2) Výdaje na Halloween

Naproti tomu výdaje za cukrovinky, kostýmy, dekorace a další vybavení na Halloween dosahují ve volebním roce obvykle rekordu. Zřejmě je to spojeno s potřebou úniku od reality a kontaktu s lidmi, poznamenala psycholožka Kit Yarrowová.

3) Vánoce

První reklamy na vánoční nákupy se obvykle v obchodech začínají objevovat po Halloweenu, někdy i před ním. Teď to ale vypadá, že většina obchodů se nechystá zahájit velké prodejní a reklamní kampaně dřív, než skončí volby. Podle šéfa sdružení maloobchodních prodejců Matthewa Shaye je důvodem zřejmě to, že rozhlasovému a televiznímu vysílání dominují zprávy o volbách, takže je těžké zaujmout jinou zprávou.

4) Sledování fotbalu

Další překvapivou zprávou je, že méně Američanů letos sleduje profesionální fotbal. Sledovanost národní fotbalové ligy NFL v televizi se letos prudce snížila - a jako důvod jsou uváděny právě volby.

5) Výdaje na reklamu

Prezidentské volby také přinášejí prudký nárůst výdajů na reklamu. Volby v USA jsou jedním z důvodů, proč se letos čeká celosvětově nárůst těchto výdajů o 4,6 procenta. A nejsou to jen výdaje na politickou reklamu - některé firmy totiž využívají voleb i pro svou reklamu. Například jeden z kanadských ostrovů se v reklamě nabízí jako klidné místo, kam mohou Američané utéct, případně emigrovat po volbách. Lék Excedrin se pak nabízí jako pomoc, pokud člověka začne bolet hlava z debaty mezi prezidentskými kandidáty.

6) Značka Trump

Volební kampaň bezesporu v mnoha ohledech podpořila Trumpovo podnikání. Z rozpočtu kampaně si jeho volební štáb mimo jiné pronajal prostory pro politické ústředí v mrakodrapu Trump Tower. Na druhé straně má ale na značku Trump kandidatura spíše negativní dopady. Návštěvnost Trumpových podniků se proti loňskému roku snížila a podle výzkumné společnosti Brand Keys má značka Trump od doby, kdy začal Donald Trump usilovat o prezidentské křeslo, spíše negativní konotace.

7) Akciový trh

Všude se také mluví o dopadu na akciové trhy, grafy ale ukazují, že ve volebním roce je výkonnost akciového trhu v podstatě průměrná. Jedna analýza však ukázala, že pokud akciový trh zpevňuje během tří měsíců před volbami, vyhraje úřadující strana. V tom letošním roce jsou to demokraté a jejich kandidátka Hillary Clintonová.

8) Reality

Bolet hlava by mohla i prodejce realit. Volební rok obvykle přináší nejistotu, což se projevuje i tím, že Američané nejsou ochotni utrácet vysoké částky, což se týká i nákupu nemovitostí. Některé studie také ukazují, že ceny domů se ve volebním roce zvyšují méně než v ostatních letech.

Rozdíly mezi ekonomickými programy

Trump usiluje o podporu zejména mezi vrstvami, jejichž mzdy se od nástupu globalizace v 90. letech takřka nezměnily, tedy hlavně pracujících v průmyslu. Předložil vizi obnovení všeobecného vzestupu příjmů a pracovních míst, především pomocí renesance domácí průmyslové výroby. Plánuje rozsáhlé snížení daní a dramatické omezení státní regulace ekonomiky.

Clintonová svým ekonomickým programem navazuje na Obamovu politiku a navrhuje výrazně zvyšovat výdaje prakticky na cokoli, od rekvalifikací přes infrastrukturu až po takzvanou čistou energii.

Letošní kampaň se od těch minulých liší zejména v tom, jak ostře nastolila debatu o otevírání obchodu a hranic, o globalizaci a jejím vlivu na situaci amerických pracujících. Trump i Clintonová se stavějí proti návrhu dohody Transpacifického partnerství (TPP) mezi 12 zeměmi kolem Tichého oceánu a Trump by chtěl od základů změnit, případně dokonce vypovědět dohodu o Severoamerické zóně volného obchodu (NAFTA) mezi USA, Kanadou a Mexikem z 90. let, kterou sjednal prezident Bill Clinton.

Clintonová, která v minulosti dohody o volném obchodě podporovala a dohodu TPP označila za "zlatý standard" takových smluv, v kampani obrátila, když převahu v její straně získalo levé křídlo odpůrců volného obchodu a zanikl dlouhodobý konsenzus obou stran. Její politická platforma je ale v této věci nejednoznačná, což odráží jak snahu o přízeň vyšší střední vrstvy, tak obavu z odcizení početných krajně levicových stoupenců jejího protivníka z primárek Bernieho Sanderse.

Trump zastává obecný konzervativní princip co nejnižších daní a navrhuje výrazné snížení sazeb daně z příjmů fyzických osob pro většinu příjmových skupin. Daň z firemních zisků, která je v USA jedna z nejvyšších ve vyspělém světě, chce Trump srazit z nynějších více než 30 na 15 procent. To podle něj přiměje americké firmy převést domů a tam investovat biliony dolarů, které vydělaly v zahraničí, kde je kvůli vysokému domácímu zdanění nechávají.

Clintonová předkládá řadu daňových návrhů, sestávajících vesměs ze zvýšení daní pro lidi s vysokými příjmy a daňových úlev pro favorizované skupiny. Problém amerických firem, které kvůli vysokému zdanění mají tendenci přesunovat svá sídla do zahraničí, a který Trump řeší výrazným snížením firemních daní, chce Clintonová zvládnout ještě důraznějšími vládními restrikcemi, než zavedla Obamova vláda.

Témata:  USA,  Donald Trump,  Hillary Clintonová