Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Lavrov otevřeně: USA budou muset spolupracovat s Ruskem

Budova Kapitolu, (autor Martin Falbisoner)
Budova Kapitolu, (autor Martin Falbisoner)
Foto: Wikimedia Commons

Atény - Příští americká vláda bude muset při řešení světových krizí spolupracovat s Ruskem, sama všechno vyřešit nemůže.

Řekl to dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Zároveň podle agentury AP vyjádřil názor, že mírový proces v Sýrii "sabotovaly" jiné země zapojené do mírových rozhovorů.

Lavrov se tak vyjádřil během návštěvy Řecka, které je členem NATO a Evropské unie, ale které zároveň udržuje těsné vztahy s Ruskem. Ministr svá slova pronesl jen několik dnů před prezidentskými volbami v USA a dva týdny před cestou amerického prezidenta Baracka Obamy do Řecka.

Lavrov prohlásil, že před několika měsíci Obama tvrdil, že je na Spojených státech, aby stanovovaly pravidla. "Možná to bylo arogantní, ale byl alespoň upřímný," podotkl ruský ministr.

"Pokud je to způsob, jak naši američtí partneři uvažují, znamená to, že budeme muset projít bolestivým obdobím zjištění, že nikdo nemůže nic dělat na vlastní pěst," řekl šéf ruské diplomacie.

Lavrov také řekl, že podpora Spojených států syrským povstalcům bojujícím proti prezidentovi Bašáru Asadovi prodlužuje v Sýrii občanskou válku.

"Bohužel v mnoha případech bylo úsilí o politické řešení sabotováno. To není v souladu s rezolucemi Rady bezpečnosti OSN. Některé strany podporují extremisty, jejichž cílem je odstranění Asadova režimu," řekl. "Kdyby se tyto rezoluce prováděly čestně, situace v Sýrii by se již zlepšila," dodal.

Témata:  USA Rusko Sergej Lavrov

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 11:16

Nová životní role Jiřiny Bohdalové. K tomu bodu všechno směřovala

Jiřina Bohdalová se může těšit na novou roli ve svém životě, nikoliv však hereckou. Celé Česko se totiž dozvědělo, že se stane prababičkou. Syn její dcery Simony Stašové se těší na prvního potomka a už zná i pohlaví miminka. 

Zdroj: Ludmila Plachá

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.