Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Radikálové IS vyhodili do vzduchu několik vládních budov

Bojovník Islámského státu
Bojovník Islámského státu
Foto: Wikimedia Commons

Ramádí - Radikálové z hnutí Islámský stát vyhodili do vzduchu několik vládních budov v západoirácké provincii Anbár. Informovala o tom irácká televize as-Sumaríja. Zprávy o počtu mrtvých či zraněných zatím nejsou k dispozici.

Podle televize se terčem útoků staly vládní budovy ve městě Ana. Informace o případných obětech a zraněných zatím ale nejsou dispozici.

Iráčtí analytici jsou přesvědčeni, že aktivita islamistů v provincii Anbár je spjata se záměrem odpoutat pozornost od severoiráckého města Mosul. Tam nyní vládní síly pokračují v ofenzívě s cílem osvobodit město od islamistů. 

Ofenziva u Mosulu, která začala 17. října, je největší iráckou vojenskou operací od invaze vedené Američany v roce 2003. Podílí se na ní přes 25 tisíc iráckých vojáků, policistů, členů kurdských sil, sunnitských kmenových bojovníků a příslušníků šíitských milic.

Spojené státy odhadují, že Mosul, ve kterém žije 1,5 milionu obyvatel, bude bránit 3000 až 5000 bojovníků Islámského státu.

Iráčtí vojáci při útoku využívají dělostřelectvo, tanky a kulomety. Islamisté reagují protiraketovými střelami a další palbou. I přes tvrdé boje se ale iráckým jednotkám podle iráckých vládních zdrojů podařilo dostat se přímo do města, ze kterého je radikálové vyhnali v roce 2014.

Z budov v nedaleké vesnici Bazvájá stoupal dým, islamisté se prý snaží pálit pneumatiky, aby irácké armádě znemožnili vidět ze vzduchu na město.

Témata:  Islámský stát Irák terorismus

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 13:43

Poslední dluh Jiřího Krampola (†87). Částka ještě není konečná, naznačují informace

S nepříjemnostmi se po červencové smrti Jiřího Krampola, s nímž se lidé v pátek naposledy rozloučili, potýkají lidé na poslední adrese, kde před odchodem na věčnost žil. Jde totiž i o peníze, přičemž řešení problému je zdánlivě v nedohlednu. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.