Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zmocněnec OSN kritizoval Austrálii za nehumánní podmínky v uprchlických táborech

Austrálie
Austrálie
Foto: Pixabay

Canberra - Zvláštní zmocněnec OSN pro lidská práva migrantů François Crépeau zkritizoval Austrálii za uprchlické tábory v ostrovních státech Nauru a Papua-Nová Guinea. Tamní podmínky jsou podle něj nehumánní. Austrálie čelí častým výtkám také od Amnesty International.

Austrálie dlouhodobě uplatňuje přísnou azylovou politiku, jež znemožňuje běžencům, kteří doplují k australským břehům, usadit se v zemi a posílá je do táborů v Nauru a Papue-Nová Guinei. Za provozování táborů Canberra těmto státům platí.

Podle Crépeaua jsou podmínky v táborech "kruté, nehumánní a ponižující". "Austrálie by vehementně protestovala, pokud by se s jejími občany zacházelo v jiných zemích tak, jako s migranty v těchto táborech," uvedl kanadský právník Crépeau.

Tento měsíc organizace Amnesty International přirovnala zmiňované uprchlické tábory k vězením pod širým nebem. Australský premiér Malcolm Turnbull kritiku odmítl jako "absolutně nepravdivou".

Crépeau ale ocenil i dohodu Austrálie se Spojenými státy z minulého víkendu o přesídlení stovek uprchlíků z Nauru a Papuy-Nové Guiney do USA. Podle zmocněnce OSN je to "skvělý začátek". Austrálii pochválil i za její loňské rozhodnutí přijmout dalších 12.000 uprchlíků nad běžnou roční kvótu. Ta činí 13.750 osob.

Témata:  Austrálie,  uprchlíci,  OSN (Organizace spojených národů)

Aktuálně se děje

25. září 2026 19:54

Lela Vémola tvrdí, že přibrala. A přišla s vysvětlením

Lela Vémola patří v současnosti k nejsledovanějším osobnostem českého šoubyznysu, protože se neustále řeší její spory s manželem Karlosem Vémolou. Ty si podle všeho vybírají svou daň. Trojnásobná maminka zároveň připustila, že uvažuje s dětmi o stěhování. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.