Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ve Francii houstne atmosféra, situace je nepředvídatelná. Kdo má šanci na post prezidenta?

Francie
Francie
Foto: Pixabay

Paříž - Pravicový exprezident Nicolas Sarkozy v neděli nečekaně ztratil šanci vrátit se do čela Francie. Podle komentátorů se bývalý favorit průzkumů stal outsiderem, takže konečný výsledek primárek je nyní nepředvídatelný.

Dosud favorizovaný umírněnější neogaullista Alain Juppé získal v prvním kole jen 28,5 procenta hlasů, zatímco donedávna podceňovaný silný konzervativec François Fillon 44,2 procenta.

"Sarkozy odchází v 62 letech do důchodu," napsal se zjevnou radostí levicový deník Libération v narážce na exprezidentovo oznámení, že po této porážce asi opustí politiku. Deník, stejně jako další komentáře, hovoří o Sarkozyho pádu.

Zraky francouzských analytiků se ale začaly obracet na očekávaný duel Fillon-Juppé. Podle komentářů jde o střet dvou výrazně rozdílných programů a velký vliv na konečný výsledek bude mít nejspíš čtvrteční televizní debata, ve které kandidáti budou v přímém přenosu přesvědčovat voliče o přednostech svých vizí.

"Druhé kolo se jeví složitější pro Juppého. Jeho přívrženci byli nejdřív ohromeni náskokem Fillona a poté znepokojeni tím, že Sarkozy a (další vypadlý kandidát) Bruno Le Maire vyzvali k hlasování pro Fillona," uvedla rozhlasová stanice RFI.

Přívrženci Juppého ale už začali útočit na Fillona, který byl dlouho považován za outsidera a který nebyl terčem žádné zvláštní kritiky ze strany svých politických konkurentů. "Zaráží mě nesrozumitelnost ekonomického projektu Françoise Fillona, znepokojuje mě jeho diplomatická orientace. Jeho blízkost k (ruskému prezidentovi Vladimiru) Putinovi odporuje zájmům Francie a západním křesťanům," podotkl například pravicový poslanec Hervé Mariton.

Zúčastnit se výběru prezidentského kandidáta konzervativní pravice může každý, kdo zaplatí poplatek dvě eura (54 Kč) a podepíše prohlášení, že sdílí politické hodnoty pravice a středu.

Témata:  Francie Nicolas Sarkozy Alain Juppé

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 21:56

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.