Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nejspokojenější zaměstnanci jsou v Dánsku. Jak dopadlo Česko?

Hledání zaměstnání, ilustrační fotografie
Hledání zaměstnání, ilustrační fotografie
Foto: Colorbee

Kodaň - Nejspokojenější zaměstnanci se nacházejí v Dánsku. Na druhém místě skončilo Norsko a třetí je Kostarika.

Podle zprávy vede ke spokojenosti zaměstnanců hlavně rovnováha mezi prací a soukromým životem. Právě v tomto ohledu dosahuje Dánsko v mezinárodních srovnáních dlouhodobě jedny z nejvyšších hodnocení.

Česká republika obsadila desátou příčku z 57 sledovaných zemí ze všech kontinentů. Nejhůř dopadla Ghana. Vyplývá to z průzkumu společnosti Universum, která tvrdí, že spokojenost zaměstnanců souvisí s celkovou prosperitou ekonomiky.

Čtvrtou až devátou pozici zaujaly samé evropské státy: Švédsko, Rakousko, Nizozemsko, Finsko, Belgie a Maďarsko. ČR předběhla jedenácté Německo a dvanácté Švýcarsko, Francii nechala za sebou o šest příček.

USA skončily až 36. a předstihly je mimo jiné Rusko (25.), Čína (27.) Peru (30.), Filipíny (34.) či Jihoafrická republika (35.).

Témata:  Dánsko zaměstnanci

Aktuálně se děje

21. září 2026 17:31

Kolik dostanou důchodci přidáno? Vláda rozhodla

Vláda rozhodla o výši valorizace penzí pro nadcházející období podle návrhu ministerstva práce a sociálních věcí. Základní výměra důchodu vzroste pro každého starobního penzistu o 270 korun a nově dosáhne výše 5 170 korun. Kabinet zároveň využil zákonnou možnost a navýšil procentní výměru o 0,2 procenta nad rámec stanoveného minima. U průměrného starobního důchodu to představuje růst o dalších 34 korun měsíčně. Průměrný penzista si tak celkově polepší o 304 korun za měsíc, čímž jeho důchod vzroste na 22 196 korun.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie.

Komentář

Německé volby zajímají celou Evropu. Problém má i euro

Jedním z poražených německých zemských voleb je vedle CDU kancléře Friedricha Merze také euro. Výsledky zvyšují politickou rizikovou přirážku, kterou budou investoři v příštích měsících požadovat při držbě evropských aktiv. Přitom měnový kurz může být jedním z hlavních „ventilů“, jimiž se toto rostoucí politické riziko projeví.