Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

USA zrušily jednání o syrském Halabu

Vlajka USA
Vlajka USA
Foto: Pixabay

Damašek - Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v pondělí oznámil, že dnes nebo ve středu začnou v Ženevě americko-ruské rozhovory o situaci v Sýrii. Dnes ale uvedl, že USA odmítly o Halabu jednat.

"Pochopili jsme, že vážné jednání s našimi americkými partnery není možné," řekl dnes Lavrov na tiskové konferenci. Podle něj Washington plánové rozhovory, které měly být na úrovni odborníků, zrušil.

Halab je rozdělen na povstaleckou a vládní část od roku 2012 a tu první brání odpůrci režimu v Damašku, po jejichž boku bojuje také několik radikálních skupin. Na pondělní prohlášení ruského ministra reagovali zamítnutím jakékoli možnosti odejít z Halabu dobrovolně.

Situaci ve městě se pokusila v pondělí řešit také Rada bezpečnosti OSN, když hlasovala o rezoluci navrhující sedmidenní příměří s možností prodloužení. Rusko a Čína přijetí dokumentu vetovaly.

Podle dnešní zprávy organizace syrských ochránců lidských práv (SOHR) v minulých třech týdnech zahynulo 340 civilistů při vládních útocích na východní Halab a více než 80 civilistů při povstaleckém ostřelování vládních čtvrtí.

Témata:  Sergej Lavrov ruské angažmá v Sýrii USA

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2025 16:53

Kritizujete Harryho a Meghan? Experti prozradili, co tím skutečně způsobujete

Meghan Markle a princ Harry jen zřídkakdy uniknou nové vlně kritiky nebo kontroverzí. Podle zdrojů je ale tento neustálý tlak a chaos tím, co jejich manželství drží pohromadě a posiluje. Nejnovější vlna veřejného nesouhlasu zasáhla třiačtyřicetiletou Meghan minulý týden, kdy se rozhodla nevzít si vlčí mák na dvě významné akce, včetně narozeninové oslavy Kris Jenner.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Komentář

Slováci možná budou trpět. Pokud Evropská centrální banka podlehne tlaku

Sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní.