Stephen Hawking oslaví 75. narozeniny

Jeho tělo je totálně ochrnuté a neschopné řeči a vědec pracuje z pojízdného křesla. Hlas ztratil při tracheotomii v roce 1985, ale s pomocí počítače dokáže mluvit díky systému, který převádí do podoby mluveného slova pohyby jeho tváře.

Hawking se narodil v roce 1942 v Oxfordu - přesně 300 let poté, co zemřel Galileo Galilei. Nemoc jej zasáhla v závěru studií a lékaři mu prorokovali brzkou smrt. Tento typ sklerózy (známý též jako tzv. Lou Gehrigova choroba) se projevuje postupným rozkladem nervových buněk, které řídí pohyb svalů, zatímco mozek zůstává nedotčen. Na chorobu neexistuje žádný lék.

Podle jeho dcery Lucy udržuje Hawkinga při životě i nezměrná tvrdohlavost a vůle, při níž je schopen využít veškeré své energie k tomu, aby se soustředil na svůj cíl. Nejde mu prý jen o holé přežití, ale hlavně o to, aby svou prací přispěl do vědomostního fondu společnosti.

V posledních letech publikoval Hawking řadu varování. Loni napsal, že lidstvo je v ohrožení kvůli řadě rizik, která jsou výsledkem jeho vlastní činnosti. Mezi taková rizika podle něj patří zejména možnost jaderné války, globální oteplování či geneticky upravené viry. Vědec také upozorňuje, že další pokroky v oblasti vědy a techniky budou vytvářet nové možnosti toho, "jak se věci mohou pokazit". Lidstvo může podle Hawkinga dlouhodobě přežít za předpokladu, že se mu podaří založit kolonie na jiných planetách. Podle BBC je ironií, že tato prominentní postava v oblasti vědy označuje právě vědecký pokrok za hlavní zdroj nových hrozeb.

V roce 2015 zase řekl, že "do 100 let roboti lidi takřka ve všem nahradí a překonají". Podle Hawkinga je nástup umělé inteligence již takříkajíc za dveřmi. "Neexistuje žádný fyzikální zákon, který by bránil částicím, aby se organizovaly ještě lépe, než to dokáže lidský mozek," řekl s tím, že "umělá inteligence může ovládnout finanční trhy nebo vyvinout zbraně, o kterých v tuto chvíli nemáme ani ponětí."

V roce 2010 zase prohlásil, že lidská rasa by měla v příštích stech až dvou stech letech kolonizovat vesmír, pokud chce přežít. Hrozbou pro lidstvo je podle přitom podle něj genetické inženýrství.

Hawking spolupracuje s ruským miliardářem a mecenášem Jurijem Milnerem, se kterým loni ohlásil revoluční projekt mezihvězdných cest sond, které budou schopny dosáhnout nejbližších hvězd během dvacetiletého letu.

Převážnou část svého bádání věnoval Hawking vesmírným černým dírám, zabývá se též tzv. teorií všeho, tedy propojením Einsteinovy obecné teorie relativity s kvantovou mechanikou. V roce 1983 přišel s teorií, že čas a prostor jsou konečné, i když nemají konkrétní hranici. "Je to jako zeměkoule," prohlásil, "ta je také konečná a přitom na konec nedojdete."

V roce 2014 natočil režisér James Marsh na základě jeho života film Teorie všeho, kde fyzika hrál britský herec Eddie Redmayne.

Témata:  Stephen Hawking,  vědci,  vesmir