Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Svoboda praktikovat svou víru a kulturní tradice musí být zachována, zní z USA

Vlajka USA
Vlajka USA
Foto: Pixabay

Žádná společnost není imunní k teroristickým útokům, především těm páchaným vlky samotáři, které pohání hluboká nenávist, konstatuje úvodník serveru New York Times. Prestižní deník v něm rozebral dopady víkendového masakru v québecké mešitě.

Každá společnost má své démony

Ve Spojených státech dochází k mnoha případům masové střelby, v Norsku řádil masový vrah Anders Breivik, ve Francii loni v červenci najel muž kamionem do davu lidí v Nice a desítky jich zabil, přičemž ve výčtu podobných událostí by se dle vlivného serveru dalo pokračovat. Pokud vlci samotáři udeří, otázka, před kterou stojí zasažená společnost, zní, jak zareagovat.   

Uplynulou neděli došlo k útoku v kanadském Québecu, kde muž, úřady identifikovaný jako sedmadvacetiletý student Alexandre Bissonnette, známý svým ultrapravicovým extremistickým světonázorem, vkráčel do mešity, začal střílet a zabil šest lidí, připomíná newyorský deník.  

"Šok napříč Kanadou byl bezprostřední a hmatatelný," konstatuje úvodník. Poukazuje, že tolerance je hrdou součástí kanadské identity a země jen od konce roku 2015, kdy se úřadu ujal premiér Justin Trudeau, přijala téměř 40 tisíc syrských uprchlíků.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.  

Kanaďané si nyní pokládají otázku, jak k takovému útoku mohlo dojít a co vlastně znamená, konstatuje New York Times. Doplňuje, že taková otázka je pro ně stále akutnější ve světle širokého odporu, který vyvolává v Kanadě exekutivní příkaz nového amerického prezidenta Donalda Trumpa zakazující občanům vybraných muslimských zemí vstup na území Spojených států.   

"Každá společnost se musí potýkat s démony," cituje vlivný deník reakci premiéra provincie Québec Philippa Couillarda. Podle New York Times je vhodné poukázat na Couillardovo tvrzení, že kanadská společnost není perfektní - stejně jako všechny na světě - a zmíněné démony představují xenofobie, rasismus a vyloučení, které existují i v Kanadě. Země si to dle québeckého ministerského předsedy musí uvědomit a jednat společně, aby se tamní společnost vyvíjela správným směrem, podotýká úvodník.

Nelogičnost Trumpovy politiky      

Přesně o to by Kanaďané měli nyní usilovat, míní newyorský server. Připomíná, že tisíce lidí se po útoku účastnili pondělních smutečních aktů, přičemž premiér Justin Trudeau nebyl výjimkou.   

"Třicet šest milionů srdcí je zlomeno spolu s vašimi. Vězte, že si vás vážíme," cituje úvodník slova, která Trudeau předtím přednesl parlamentu. Byla určena jednomu milionu kanadských muslimů, přičemž šestatřiceti miliony premiér odkazoval na majoritní populaci země, vysvětluje New York Times.    

Vlivný deník považuje za smutný kontrast, že Bílý dům pod Trumpovým vedením využil střelbu v mešitě k tomu, aby v reakci ospravedlňoval svá protiimigrační opatření. Tiskový mluvčí Bílého domu Sean Spicer tak teroristický útok označil za "hrůznou připomínku" toho, že politika Spojených států musí reagovat v předstihu, nikoliv pouze zpětně.

Logika Spicerova výroku podle vlivného deníku naznačuje, že pokud by Kanada muslimy nepřijímala, nestali by se nyní terčem útoku. Taková argumentace je ve skutečnosti nelogická, deklaruje úvodník.    

"Kanada není dokonalá," píše New York Times a dává zapravdu premiéru Coulliardovi, že země má své démony. Odpovědí demokratické společnosti však musí být utvrzení se v základní víře ve svobodu, včetně svobody praktikovat svou víru a kulturní tradice, apeluje americký server.

Zmínění démoni - xenofobie, rasismus a vyloučení - si v Québecu vybrali hrozivou daň, zdůrazňuje úvodník. Dodává však že kanadský závazek inklusivní společnosti byl ve skutečnosti posílen.  

Témata:  Kanada USA

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 16:44

Nedožité narozeniny Josefa Laufera. Už dětství měl velmi netradiční

Život Josefa Laufera loni na jaře po čtyřletém boji se zdravotními potížemi vyhasl. Půlkulatých 85. narozenin se již nedožil. Dnes už by býval oslavil dokonce 86. narozeniny. Často se přitom zapomíná na poměrně exotický původ legendárního zpěváka. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.