Čeká nás další závod ve zbrojení? V chladné Arktidě se začínají dít velké věci

Agentura Reuters připomíná, že o vliv v Arktidě Moskva soupeří s USA, Kanadou, Norskem a nově dokonce i s Čínou. Rozhovory s úředníky a vojenskými analytiky, stejně jako vojenské dokumenty, naznačují, že tu Rusko posiluje svou přítomnost nejvíce od roku 1991 a že v některých oblastech by Moskva mohla získat více vojenských schopností než kdysi měl Sovětský svaz.

Tato expanze má dalekosáhlé finanční a geopolitické důsledky. Čísla US Geological Survey ukazují, že se tu nachází zásoby ropy a plynu odpovídající 412 miliardám barelů ropy, což představuje asi 22% všech neprobádaných zásob ropy a přírodního plynu. Kvůli nízkým cenám ropy a západním sankcím byly nové projekty na těžbu surovin na šelfu zakonzervovány, uvádí se v článku, ale Kreml hraje hru zaměřenou na dlouhodobý výhled, píše Reuters.

„Historie se opakuje", říká Vladimír Blinov, průvodce z ledoborce Lenin. „V té době (v 50. letech) byla studená válka v plném proudu a v určitých směrech byly Spojené státy na prvním místě. Ale my jsme porazili Američany a postavili první jadernou loď na světě — Lenina. Dnes je situace podobná,“ říká.

„Rusko staví tři nové atomové ledoborce, včetně největšího na světě, aby posílilo svou flotilu, kterou tvoří 40 ledoborců, z nichž šest je atomových. Žádná jiná země nemá jadernou flotilu, který je používána pro vyčištění kanálů pro vojenské i civilní lodě", píše Reuters. „Ruská Severní flotila zakotvená poblíž Murmansku v ledových vodách Kolského zálivu získá první vlastní ledoborec a dvě strážní lodě, vybavené raketami s plochou dráhou letu, schopné pohybovat se v ledu,“ vysvětluje agentura.

„Za (sovětského vůdce Michaila) Gorbačova a (ruského prezidenta Borise) Jelcina byly naše arktické pohraniční oblasti zanedbávány", cituje Reuters Pavla Makareviče, člena Ruské geografické společnosti. „Teď jsou obnovovány.“

Putinovo Rusko se snaží rychle uvést do provozu šest vojenských základen na ostrovech v severním ledovém oceánu, uvádí se v článku. Některé objekty budou hotovy už koncem léta. Jednou z těchto základen je „Arktický trojlístek" na Alexandřině zemi, která se může stát místem dislokace bombardérů SU-34 nebo stíhaček Mi-31, určených k ničení strategických bombardérů protivníka.

Toto posilování nezůstává nepovšimnuto Washingtonem. Americký ministr obrany James Mattis už uvedl, že „není v našem zájmu opustit nějakou část světa kvůli jiné“. Jednání Moskvy v Arktidě označil za „agresivní kroky“ a slíbil, že přednostně dojde k vývoji strategie USA. Situace podle agentury zároveň představuje potenciální dilema pro prezidenta Donalda Trumpa, který chce vztahy s Moskvou a spolupracovat s ní v Sýrii, spíše než by se zapojoval do arktického zbrojení.

Situace způsobuje nervozitu také jinde. Asi 300 příslušníků amerického námořnictva dorazilo do Norska, kde se budou na zkoušku účastnit výcviku. Američané mají na norské základně pobýt 12 měsíců, přičemž v polovině roku se uskuteční rotace. Jde o vůbec první rozmístění zahraničních vojáků v Norsku od konce druhé světové války, připomíná Reuters.

Největší ruská arktická základna — „Severní trojlístek" — se staví na ostrově Kotělnyj. Na území komplexu může současně žít 250 lidí. Základna bude vybavena raketami protivzdušné obrany, uvádí Reuters. Na čtyřech dalších ostrovech se obnovují sovětské radiolokační stanice a letiště. Do oblasti se stahují nové rakety typu „země-vzduch" a protilodní raketové komplexy. Rusko také vydává velké peníze na to, aby přizpůsobilo svou vojenskou techniku arktickým mrazům.

Sovětský svaz měl v Arktidě více střelné síly, ale byla určena pro jadernou válku s USA, ne pro válku konvenční. Tamní ostrovy byly místo, odkud se mohly rakety dlouhého doletu dostat až do USA. Dnes se rozvíjí pomalá bitva o energetické zdroje a ruská „stálá a mobilní" vojenská přítomnost poskytuje Moskvě v určitém směru vynikající možnosti, píše Reuters.

„Modernizace arktických sil a arktické vojenské infrastruktury probíhá bezprecedentním tempem, které jsme neviděli ani v sovětských dobách," vysvětluje Michail Barabanov, šéfredaktor odborného magazínu Moscow Defense Brief. „Ruská vojenská aktivita v Arktidě je trochu provokativní," dodal Barabanov. „Mohlo by to vyvolat další závody ve zbrojení."

„Tyto arktické základny jsou na našem území. Na rozdíl od jiných zemí je nebudujeme v zámoří," řekl Denis Moiseev, člen Ruské geografické společnosti. „Ostatní země jsou proto velmi aktivní ve snaze posunout své hranice směrem k severnímu pólu. Naše armáda musí být schopna provozu na celém našem území v extrémních podmínkách,“ vysvětluje.

Jak poukazuje agentura Reuters, obliba této oblasti roste. Grigory Stratij, náměstek hejtmana Murmansku, řekl agentuře Reuters, že silný zájem o námořní cesty asijských národů vyžaduje, aby byly ledoborce funkční už za několik let. „Bez ohledu na počasí bude tato zapotřebí. Její využití určitě poroste," řekl Stratij, který uvedl, že Rusko chce do Arktidy přilákat zahraniční investice.

Když byl dotazován na ruské vojenské posilování, jen se usmíval. „Není žádný důvod se bát. Mohu vás uklidnit," řekl s tím, že všechny snahy souvisí s nezbytností modernizovat techniku. „Rusko nikdy nemělo žádné agresivní cíle a nebude je mít. Jsme velmi přátelští lidé,“ cituje jeho slova Reuters.

Témata:  Ruská armáda,  Arktida