Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ve věku 69 let zemřela Norma McCorveyová, v USA bojovala za legalizaci potratů

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

New York - Ve věku 69 let zemřela Norma McCorveyová, která stála u legalizace potratů v USA. Své počínání ale později označila za největší chybu svého života.

Umělé přerušení těhotenství nejvyšší soud v USA legalizoval 22. ledna 1973. Velká bitva za legalizaci začala v roce 1969, kdy McCorveyová pod ochranným pseudonymem Jane Roeová podala u soudu v Texasu žádost o potrat, který jí ale nebyl umožněn. Argumentovala tím, že se stala obětí znásilnění.

Případ, ve kterém stát Texas zastupoval prokurátor Henry Wade, se nakonec dostal před nejvyšší soud USA, kde McCorveyová sice dosáhla svého, ale vzhledem k délce soudního řízení se dítě narodilo dřív, než byl vynesen rozsudek povolující potrat.

McCorveyová se později stala důraznou odpůrkyní potratů a přiznala také, že si znásilnění vymyslela.

V České republice platí zákon povolující umělé potraty od roku 1957, v roce 1986 byl novelizován. Při ukončení těhotenství na žádost matky je nejzazším termínem 12. týden těhotenství, při indikaci genetické vady lze těhotenství ukončit až do 24. týdne.

Témata:  potraty,  úmrtí,  ženy

Aktuálně se děje

27. září 2026 16:32

Odchod z domova? Tereza Kostková přiznala trápení

Herečka a moderátorka Tereza Kostková se vyrovnává s novou životní etapou spojenou s osamostatňováním svého syna. Její devatenáctiletý syn Antonín se nedávno přestěhoval k prarodičům. Ačkoli padesátiletá umělkyně synovo rozhodnutí přijala jako přirozenou součást dospívání, jeho odchod z domova ji bolel. Změnu v intenzitě jejich vzájemných setkání i důvodů, kvůli kterým ji syn potřebuje, však vnímá jako pochopitelný vývoj.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.