Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Odškodné pro Islámský stát? Z Evropy zní souhlasné hlasy

Bojovník Islámského státu
Bojovník Islámského státu
Foto: Wikimedia Commons

Jamal al-Harith, někdejší vězeň z tábora Guantánamo, se odpálil jako sebevražedný atentátník Islámského státu (IS), připomíná úvodník serveru The Guardian. Prestižní deník však tvrdí, že ani tento případ nemůže ospravedlnit rozšíření mimosoudních detencí a používání mučení.

Konec presumpce neviny

Během bouře kolem Haritha, který po svém propuštění z Guantánama obdržel od britské vlády kompenzaci 1 milion liber (přes 30  milionů korun) a nyní byl identifikován jako sebevražedný atentátník IS, je podle liberálního deníku dobré si připomenout proč muž peníze dostal. "Jako stovky lidí byl roky držen v mimosoudní detenci a vystaven pravidelnému mučení za přispění Spojeného království," píše The Guardian. Dodává, že Harith se do tábora dostal nikoliv z důvodu, že by ho Američané považovali za nebezpečného, ale jelikož mohl mít užitečné informace o chování Talibanu vůči zajatcům - muž byl totiž islamisty sám vězněn jako údajný britský špión.

Úřady následně dospěly k názoru, že al-Harith nemá žádné vazby na Taliban či Al-Káidu, byť několik pochybností zůstávalo, poukazuje úvodník. Připomíná, že jen velmi málo vězňů z Guantánama bylo nakonec jakkoliv obviněno, a to i v rámci tamních pochybných vojenských tribunálů, které postrádají základní procesní ochranu obžalovaných, přičemž většina zadržovaných se tak po propuštění vrátila do společnosti.  

"Vůbec nevíme, zda trauma z takového zacházení přispělo k Harithovu naverbování do IS, či se na této cestě nacházel tak jako tak," konstatuje vlivný server s tím, že to je každopádně druhořadé. Kritici vyplacení odškodného totiž ve skutečnosti tvrdí, že nikdo podezřelý z možného spáchání zločinu nemá právo na presumpci neviny, zdůrazňuje The Guardian. Kritizuje, že podle takového výkladu je podezření - bez ohledu na nedostatek důkazů - dostatečné k odpírání základní ochrany na bázi mezinárodního práva či lidské důstojnosti a i ti, jejichž práva byla narušena tím nejvíce šokujícím způsobem, by neměli dostat kompenzaci.   

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Tvrzení, že Harith obdržel peníze, aby u soudu nebezpečně neohrožoval národně-bezpečnostní zájmy, je podle úvodníku nepřesvědčivé, jelikož právníci odkazují na imunitu ve veřejném zájmu, která se na takové případy vztahuje. Dohoda tak ušetřila britskou vládu od ponižujícího odhalení její role při umožňování mučení vlastního občana, což by mohlo vést k dalším žalobám, které by Harith zřejmě vyhrál, domnívá se prestižní deník.

Trumpovy plány jsou kontraproduktivní

"V úzkém slova smyslu měly platby Britům drženým na Guantánamu kompenzovat zásah do práv Haritha a dalších bývalých vězňů," vysvětluje The Guardian. Deklaruje, že pokud se uchýlíme k pošlapávání vlády práva a ochrany lidských práv, podkopáváme přesně ty hodnoty, které má boj proti terorismu hájit, přičemž jsou páchány dvojnásobné škody, jelikož takové pokrytectví vede ke ztrátě sympatií lidí z jiných kultur.

Podle liberálního deníku nejde o nějaký historický spor, byť někteří lidé na pozadí Harithova případu agilně začínají politické bitvy, aniž by zvažovali, jak se z něho poučit. V případě Británie s ohledem na tamní systém monitoringu propuštěných vězňů vyvstává jasná a důležitá otázka, jak mohl Harith opustit zemi a v roce 2014 odcestovat do Sýrie, konstatuje úvodník.

Nový americký prezident Donald Trump ustoupil od záměru svého předchůdce Baracka Obamy uzavřít tábor na Guantánamu, přičemž ještě jako kandidát apeloval na jeho "naládování" teroristy z IS a dalšími podezřelými, zatímco volal po obnovení waterbordingu a ještě horších metod, připomíná britský server. Dodává, že tlak od ministra obrany Jamese Mattise a ředitele CIA Mikea Pompea zřejmě plány na zvrat politiky a obnovení mučení zastavil, přičemž jmenování Herberta McMastera poradcem pro národní bezpečnost je povzbudivé, jelikož v době, kdy působil jako velitel v Iráku, zdůrazňoval humánní zacházení s vězni. "Nikdo z těch mužů není srdcem liberál, ale uvědomují si, že špatné zacházení je nejen špatné z principu, ale také kontraproduktivní v praxi," uvádí The Guardian.

Přesto je pravděpodobné,že Trump vydá exekutivní příkaz o detenci a výsleších, který rozšíří využití Guantánama přesně s cílem, aby se zadrženým odepřela práva, na která jinak mají nárok, očekává liberální deník. To označuje za stejně špatné, jelikož za správné poučení z Harithova případu považuje pečlivější, nikoliv lhostejnější přístup k zacházení s podezřelými z terorismu.  

Témata:  Velká Británie terorismus mučení vězňů Islámský stát

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.