Islamisté zaplavují svět? Rodí se nová hrozba

Čína považuje islámský terorismus za největší bezpečností hrozbu. Jeho kořeny nalézá mezi ujgurskou menšinou, jejíchž aktivistické členy systematicky označuje za teroristy. Foreign Affairs vysvětluje, že vláda se domnívá, že tito aktivisté jsou částí sítě mezinárodního islámského teroru a jsou financováni z Blízkého východu. Aby zabránila jeho rozšiřování, Čína zavedla bezpečností opatření mající podobu zásahů Čínské lidové osvobozenecké armády (PLA) a různých polovojenských organizací, jako jsou lidové ozbrojené policie (PAP) a Sin-ťiangský produkční a výrobní sbor (XPCC) v Sin-ťiangu, kde má ujgurská minorita své největší zastoupení.

Pro Ujgury je těžké získat vysokou funkci v PLA a pokud jde o PAP, čínská vláda zdůrazňuje, že její nejvýznačnější rolí je „dopadení teroristů z Východního Turkestánu." Počet stráží PAP, kteří jsou ve službě každý den, je na celostátní úrovni až 260 000 osob. XPCC je zvláštní směsicí polovojenské organizace s obchodním konglomerátem, který zaměstnává okolo 2.4 miliónů lidí (celková populace Sin-ťiangsku čítá asi 22.6 miliónů lidé), takřka výhradně z většinového čínského etnika Chan. XPCC vlastní asi jednu třetinu pozemků v Sin-ťiangu a ovládá asi 25% průmyslové výroby. I z toho důvodu hraje významnou roli při zajišťování bezpečnosti v regionu.

Represe jako strategie boje proti terorismu

Vazby mezi Islámským hnutím Východního Turkestánu (ETIM) a al-Káidou v roce 1999 poskytly odůvodnění pro tvrdá bezpečností opatření, které byly dále potvrzeny slovy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga požadujícím  „stěny vyrobené z mědi a oceli" a „sítě rozprostřené ze země až do nebe" na obranu proti terorismu v Sin-ťiangu. Použití vojenských a polovojenských sil je doplněno o měkké nástroje boje proti terorismu, jako je migrační politika podporující Číňany etnika Chan, aby se usadili v Sin-ťiangu. Účelem takto řízené migrace je vyvážit a případně též převážit etnickou přítomnost Ujgurů v regionu. Ti jsou vystavěny velkému útlaku ze strany státu – muslimské děti nemohou navštěvovat náboženské instituce, muslimské obchody mají povinnost prodávat a nabízet alkohol či jsou jim zabavovány pasy.

Otázkou je, zda je tato opresivní politika účinná v redukci hrozby islámského terorismu v oblasti. Přehled dostupných údajů ukazuje, že protiteroristické metody Číny realizované po 9/11 byly většinou neúčinné při snižování teroristické hrozby v Číně celkově. Data odhalují, že oběti teroristických útoků v Číně jsou ve skutečnosti na vzestupu. Navíc, Si-ťiang se stal ohniskem terorismu navzdory bezpečnostním zásahům Číny v této oblasti. Obroda násilí v Sin-ťiangu po 11.9. je dána ideologickým posunem ujgurských opozičních hnutí, od etnonacionalismu k náboženskému fundamentalismu. Ironií je, že zatímco vláda používala 11.9 jako odůvodnění pro vynucení si své nadvlády v severozápadní provincii mimořádně drsným způsobem, ujgurské opoziční skupiny mezitím našly v náboženském fundamentalismu nový způsob, jak mobilizovat podporu a zvýšit odpor vůči čínskému režimu.

Růst islámského terorismu v Číně

Sarah Cornelison z Institute for Global Engagement zdůrazňuje, že Islámská strana Turkestánu (TIP), následník ETIM, nyní volá po osvobození „Východního Turkestánu" od „nevěřících čínských komunistických útočníků" a obhajuje vytvoření islámského chalífátu, čímž se vzdaluje od původních výzev politické autonomie a zachování kulturních zvyků, zastávaných ujgurskými opoziční skupiny z let 1990 a dříve. Tato změna ve strategii rovněž umožňuje islamistickým buňkám Ujgurů získat podporu od místních i mezinárodních náboženských sítí a globalizovat jejich boj. Sebevražedný bombový útok namířený na čínské velvyslanectví v Biškeku, Kyrgyzstánu dne 30. srpna 2016 je příkladem tohoto trendu. Útok byl proveden etnické Ujghurem, který byl držitelem Tádžikistánského pasu. Podle státní bezpečnosti Kyrgyzstánu, útok byl zorganizován ujgurskými bojovníky působících v Sýrii, proveden členem ETIM a údajně financován od vyslanců syrské Nusra Front.

I když čínská vláda stále předstírá, že velké organizované islámské buňky typu ETIM jsou zodpovědné za teroristické činy spáchané v Sin-ťiangu nebo za násilí ze strany Ujgurů obecně, ukazuje se, že násilné akce reagující na novou politiku boje proti terorismu jsou obvykle spontánní akty iniciované náboženskými kazateli a stoupenci "podzemních" islámských škol. Čínské protiteroristické metody formulované na základě konceptu „války proti terorismu" mohly být úspěšné v boji proti rozsáhlé organizaci jako je ETIM, ale selhávají v adresování regionální protirežimní opozice. Naopak, drsné zákroky dávají větší prostor pro to, aby se jednotlivci frustrovaní náboženskou a kulturní represí uchýlili k násilné akci.

Čínská vláda nedokáže vzít v úvahu tento přesun opozičních skupin od politiky k náboženství a démonizováním Urgurů jim pouze hrají do karet. Extrémistické skupiny využívají režimní protimuslimskou rétoriku k iniciování boje proti čínským ústředním orgánům a symbolům (policie, armáda, a dokonce i čínské populace Chan). ETIM a další ujgurské separatistické organizace - a  izolovaní jedinci – jsou schopni pokračovat v boji proti čínské centrální vládě tím, že svůj odpor podporují náboženskými argumenty, což je proces usnadněný tvrdými bezpečnostními opatřeními zavedenými v Sin-ťiangu.

Opačný účinek tvrdých čínských protiteroristických metod ukazuje na problematičnost slepé diskriminace celého etnika či náboženské skupiny. Čína svou ignorací přispívá k šíření terorismu. Na základě čínské příkladu se jeví jako dosti znepokojující růst protiislámských pocitů na Západě. Země jako Francie či USA by si měly pečlivě promyslet, zda je extrémní náboženská represe vhodnou metodou boje proti terorismu.

Témata:  Čína,  terorismus,  Islám