reklama

Přelidněná vězení jsou celkově v 15 evropských zemích, což je o dvě více než o rok dříve. V celoevropském měřítku se ale ve stejném období množství trestanců snížilo o 6,8 procenta, tedy o více než 100.000 na 1,4 milionu.

"Pokles celkového počtu lidí ve vězeních v Evropě je vítán. Zvýšení využívání alternativních trestů nemusí nutně vést k vyšší míře trestné činnosti, ale může přispět k opětovnému začlenění pachatelů (do společnosti) a k boji proti přeplňování (věznic)," podotkl generální tajemník Rady Evropy Thorbjörn Jagland.

Podle letošních lednových údajů české Vězeňské služby bylo v ČR ve věznicích přes 22.500 vězňů a celková kapacita byla překročena o osm procent. V České republice došlo k výraznému úbytku počtu vězňů po amnestii prezidenta Václava Klause v roce 2013. Letošní lednový stav zhruba odpovídal situaci před touto amnestií.

Velký úbytek trestanců v období 2014-2015 zaznamenalo Řecko (18,8 procenta), Chorvatsko (10,2 procenta), Dánsko (11,9 procenta), Severní Irsko (9,7 procenta) nebo Nizozemsko (9,5 procenta), uvádí Rada Evropy.

Nejvyšší míra vězněných lidí je tradičně registrována v Rusku (439,2 vězňů na 100.000 obyvatel), následuje Litva (277,7), Gruzie (274,6), Ázerbájdžán (249,3), Lotyšsko (223,4), Turecko (220,4) a Moldavsko (219,9). Nejnižší míra je v Nizozemsku (53) a v severských státech - ve Finsku (54,8), v Dánsku (56,1) a Švédsku (58,6).

Více než čtvrtina vězňů v Evropě si odpykávala v roce 2015 tresty od jednoho do tří let vězení, 13,5 procenta tresty do jednoho roku a 11,4 procenta tresty od deseti let až po doživotí. Příčinou smrti ve vězeních byla kromě přirozených důvodů sebevražda, a to v 25 procentech případů.

0 komentářů Napište svůj názor

reklama