Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Děti se koukají na popravy a sekání končetin. OSN vydala alarmující zprávu

OSN
OSN
Foto: Pixabay

Ženeva - Írán v loňském roce uspořádal nejméně 530 poprav lidí, kteří byli odsouzeni převážně za drogové delikty. Upozornila na to Rada OSN s tím, že mezi diváky sledujícími tyto hrůzné výjevy se ve velké míře nachází i děti. Výjimkou v této zemi není ani mučení či násilné amputování končetin odsouzeným.

OSN naléhavě vyzvala íránské úřady, aby zrušily udělování trestu smrti mladistvým osobám. Podle zveřejněných údajů bylo mezi trestanci, které v Íránu úřady loni popravily oběšením, i pět mužů odsouzených v době, kdy ještě nebyli dospělí. Další dva takové případy OSN zaznamenala od začátku tohoto roku.

Podle bilance OSN nepopravila žádná jiná země za poslední desetiletí tolik nezletilých delikventů. Koncem roku 2016 čekalo v Íránu na smrt více než 78 odsouzenců mladších 18 let.

OSN také vyjadřuje znepokojení nad informacemi, podle nichž se většina poprav v Íránu provádí před velkým davem lidí a mezi diváky jsou i děti. Kromě toho přicházejí z této země hlášení o trestání lidí mučením a dalšími nelidskými způsoby.

Odsouzencům jsou podle některých zpráv například amputovány končetiny nebo jsou oslepováni. Časté je i jejich kamenování, bičování, týrání hlady nebo jiné formy odpírání lidských práv.

Zejména bičování je v této islámské zemi velmi oblíbené a jde o jeden z nejhorších trestů vůbec. Pro vězně je extrémně bolestivé a mnohdy se musí přerušit, aby bičovaný člověk trest fyzicky vydržel a nezemřel při něm.

Organizace Amnesty international nedávno upozornila na případ novináře, který dostal čtyřicet ran za to, že nepřesně informoval o počtu motocyklů, které zabavily úřady. A právě novináři a blogeři jsou v zemi přísně trestáni za sebemenší maličkosti. Stačí, pokud například kritizují vládu nebo podle státních orgánů tvoří nepravdivé zprávy. 

Mučení jsou v zemi vystaveni nejen Íránci, ale i cizinci. Své o tom ví voják Amir Hekmati, který má americké a íránské občanství. Po zatčení v Íránu, kam přijel na návštěvu příbuzných, byl přinucen přiznat se ke špionáži pro americkou Ústřední zpravodajskou službu.

Poté, co mu Washington vyjednal propuštění, voják sdělil, že ve vězení byl vystaven "dlouhému a trvajícímu fyzickému násilí" a také psychickému trýznění. Řekl, že mu dozorci bránili ve spánku tím, že stříkali vodu do jeho cely, nechávali rozsvícená světla a nutili ho "brát lithium a další návykové látky".

Témata:  Írán mučení vězňů popravy OSN (Organizace spojených národů)

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.