Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Migranty už nechceme? Nový průzkum z Kanady ukazuje, jak to vidí občané

Kanada
Kanada
Foto: Pixabay

Ottawa – Poté, co se do čela USA dostal Donald Trump, který se ihned rozhodl bojovat s ilegální imigrací, se pozornost běženců začala soustředit na Kanadu. Jak se ale zdá, ani tamní obyvatelé nejsou migraci nakloněni tak, jak se mohlo dle zpráv v médiích zdát.

Trump ihned po nástupu do funkce vydal kontroverzní první migrační dekret, jehož platnost soudy nakonec pozastavily. Kvůli svému nařízení ale čelil obří kritice. Kanadský premiér Justin Trudeau v reakci na twitteru napsal, že Kanada uprchlíky vítá a nehledí na jejich vyznání. „V rozmanitosti je naše síla," dodal.

Před několika dny se objevila zpráva, že Kanadská hraniční služba (CBSA) zadržela za prvních 67 dní letošního roku více Mexičanů, než v uplynulých třech letech za celý rok. Vyplývá to ze statistik získaných agenturou Reuters. Prudký nárůst přichází poté, co vláda v prosinci zrušila vízovou povinnost pro Mexičany.

V pondělí zveřejněný průzkum provedený pro agenturu Reuters však ukazuje, že téměř polovina Kanaďanů chce deportovat lidi, kteří nelegálně vstupují do Kanady ze Spojených států, podobný počet Kanaďanů také neschvaluje to, jak se premiér Justin Trudeau s přílivem vypořádává.

Čtyři z deseti Kanaďanů se domnívají, že kvůli migrantům by mohla být Kanada méně bezpečná. Do země přichází ze Spojených států rostoucí počet žadatelů o azyl z Afriky a Středního východu, což vyvolalo velkou diskuzi.

Kanada se po celá léta snažila udržovat vysokou úroveň legálního přistěhovalectví, Trudeau se ale dostal pod tlak kvůli migraci nelegální. Jeho levicoví oponenti jej při každé návštěvě parlamentu kritizují a chtějí, aby přijal více žadatelů o azyl, zatímco pravice tvrdí, že přistěhovalci představují potenciální bezpečnostní riziko.

„Kanaďané, zdá se, mají stejné obavy spojené s ilegální imigrací jako jejich američtí sousedé," píše Reuters s odvoláním na průzkum provedený mezi 8. a 9. březnem. Celkem 48 procent Kanaďanů tvrdí, že podporuje „zvýšení počtu deportací lidí žijících v Kanadě nelegálně“.

Když byl dotázáni konkrétně na nedávné hraniční přechody ze Spojených států, stejný počet - 48 procent - uvedl, že Kanada by měla „poslat tyto migranty zpět do USA". Naopak 36 procent uvedlo, že Kanada by měla „přijmout tyto migranty", aby mohli usilovat o získání postavení uprchlíka. 

Trump ve volbě prezidenta USA uspěl částečně i díky slibu, že zatočí s nelegální migrací. Výzkumníci také oslovili migranty žijící v Kanadě, kteří přiznali, že žili legálně ve Spojených státech a požádali o azyl tam. Ale pak utekli do Kanady ze strachu z Trumpa a jeho migračních zákonů.

Mezi těmi, kteří požadují deportace migrantů z Kanady převažují dospělí muži bez vysokoškolského vzdělání. Naopak starší lidé s vyššími příjmy migraci podporují. Čtyřicet šest procent Kanaďanů má pocit, že příliv nebude mít žádný vliv na bezpečnost, zatímco 41 procent uvedlo, že by Kanada mohla být méně bezpečná.

Celkem 46 procent dotázaných nesouhlasilo s tím, jak Trudeau řeší situaci, 37 procent s ním souhlasí, a 17 procent uvedlo, že neví. V lednu jiný průzkum agentury Ipsos zjistil, že 59 procent Kanaďanů schvaluje kroky Trudeaua, zatímco 41 procent je proti.

Témata:  Kanada Justin Trudeau migrace uprchlíci

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.