Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Navracení migrantů? Hlavně je neposílejte do Maďarska, zachází tam s nimi špatně, apeluje UNHCR

Plot proti uprchlíkům na srbsko-maďarské hranici
Plot proti uprchlíkům na srbsko-maďarské hranici
Foto: Hungarian Government

Ženeva/Budapešť - Evropské země musí zastavit vracení žadatelů o azyl do Maďarska kvůli stále se zhoršujícím podmínkám, kterým nově příchozí, včetně dětí, musí čelit. V pondělí to podle agentury AP uvedl Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).

Situace žadatelů o azyl a dalších migrantů byla v Maďarsku dlouho považována za katastrofální, ale ještě se zhoršila, když země minulý měsíc představila nový zákon o systematickém zadržování všech žadatelů o azyl, připomíná AP nejnovější vývoj.

„Apeluji na státy, aby pozastavily veškeré návraty žadatelů o azyl do této země podle dublinských pravidel, dokud maďarské orgány neupraví své postupy a politiku v souladu s evropským a mezinárodním právem,“ uvedl Filippo Grandi, Vysoký komisař OSN pro uprchlíky.

Takzvané dublinské nařízení určují, že žádost cizince o mezinárodní ochranu má být projednávána a rozhodnuta pouze jedním ze členských států EU. Vliv na rozhodnutí mohou mít například žadatelovy rodinné vazby, jeho vízum či skutečnost, že v minulosti již hranice Evropských společenství neoprávněně překročil. Pravila platí pro členské země EU a nečlenské státy Švýcarsko a Norsko.

Grandi uvedl, že je povzbuzen rozhodnutím Evropské komise, která chce spolupracovat s maďarskými orgány ve snaze upravit pravidla stanovená Budapeští v souladu s právními předpisy EU, zároveň ale zdůraznil, že „jsou zapotřebí naléhavá opatření na zlepšení přístupu k azylu v Maďarsku.“

Agentura OSN pro uprchlíky opakovaně varovala, že používání fyzických bariér a restriktivní politiky, které de facto vedou k odepření přístupu na azyl v Maďarsku, odporují mezinárodnímu právu. Nový zákon vstoupil v platnost 28. března a určuje, že všichni noví žadatelé o azyl, včetně dětí, budou „zadržováni v přepravních kontejnerech obklopených vysokými ploty s břitvami na hranicích po celou délku jejich azylového řízení,“ zdůraznil UNHCR.

Opustit tábory u obcí Röszke a Tompa by migranti mohli pouze směrem do Srbska nebo Chorvatska. Za jižní hranice Maďarska bude policie moci deportovat i ty běžence, které zadrží na území státu bez povolení opustit záchytný tábor. 

UNHCR také minulý měsíc varoval, že nová praxe by mohla mít „strašný fyzický a psychický dopad na ženy, děti a muži, kteří se již značně utrpěli.“ Jen od minulého pátku je tam drženo 110 lidí, včetně čtyř dětí bez doprovodu a dětí s jejich rodinami, tvrdí úřad.

Grandi v pondělí také přivítal nedávnou snahu maďarských orgánů řešit obvinění z policejního násilí. „Jsme ale stále velmi znepokojeni zprávami o vážných případech špatného zacházení a násilí vůči lidem,kteří přechází přes hranici do Maďarska, a to i ze strany státních činitelů. Tyto nepřijatelné praktiky musí být ukončeny a já vyzývám maďarské orgány, aby dále zkoumaly jakékoliv tvrzení o zneužívání a násilí,“ dodal.

Témata:  Maďarsko uprchlíci UNHCR OSN (Organizace spojených národů)

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.