Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Volby ve Francii budou podle průzkumů velmi těsné

Paříž, ilustrační foto
Paříž, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Paříž - Průzkumy zveřejněné před nedělními prezidentskými volbami ve Francii ukazují minimální rozdíly mezi čtyřmi hlavními kandidáty. Naznačují, že nedělní souboj bude velmi těsný.

Podle informace agentury AFP je rozdíl mezi prvním a posledním z favorizované čtveřice jen kolem pěti procent.

Centrista Emmanuel Macron by měl podle francouzské agentury získat podle souhrnu různých v pátek zveřejněných průzkumů 23 až 24,5 procenta hlasů.

Druhá Marine Le Penová 22 až 23 procent a třetí pravicový kandidát François Fillon 19 až 21 procent. Na čtvrtém místě je reprezentant levice Jean-Luc Mélenchon s podporou 18 až 19,5 procenta hlasů.

Předpovědi volebních výsledků podle AFP komplikují nejen těsné výsledky průzkumů veřejného mínění. Velkou otázkou je i volební účast a vysoké procento nerozhodnutých voličů a vliv čtvrtečního teroristického útoku v Paříži.

Analytici tak nedokážou odhadnout, kdo se nakonec o prezidentský úřad utká ve druhém kole naplánovaném na 7. května.

Témata:  Francie,  volby ve Francii 1

Aktuálně se děje

27. září 2026 14:02

Karlos Vémola si po vítězství v kleci neodpustil kopanec do Lely

Zápasník Karlos Vémola se po krátké přestávce vrátil zpět do klece a připsal si další vítězství. Na turnaji Oktagon 94 v německém Frankfurtu změřil síly s domácím bijcem Fredericem Vosgrönem. Před zaplněným stadionem Deutsche Bank Park ho místní fanoušci při nástupu přivítali hlasitým bučením. Český zápasník se však nenechal nepřízní publika vyvést z míry a svého soupeře porazil technickým knokautem. Po přesvědčivém výkonu tak mohla v ringu vypuknout velkolepá oslava jeho úspěšného návratu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.