Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Prezidentské volby ve Francii začaly

Francie
Francie
Foto: Pixabay

Paříž - Ve Francii začalo dnes první kolo prezidentských voleb, ve kterém 47 milionů voličů rozhodne o tom, kteří dva z 11 kandidátů postoupí do druhého kola. Za favorita je označován centrista a proevropský politik Emmanuel Macron, který by do druhého kola za dva týdny mohl postoupit z prvního místa. Země se ještě nezbavila emocí následkem čtvrtečního teroristického útoku přímo na pařížské třídě Champs-Élysées, při kterém zahynul jeden policista.

Podle volebních preferencí by ho z druhého místa mohla následovat protievropsky zaměřená nacionalistka Marine Le Penová, ačkoli dlouho stála v čele žebříčku podpory potenciálních voličů. Poslední násilný incident ale fakticky nezahýbal jejím postavením.

Postup ani jednoho z nich není ale úplně jistý: stále ještě se může vrátit do hry bývalý favorit, kandidát tradiční pravice François Fillon. Postihly ho sice skandály, ale průzkumy ho postavily na třetí místo. Zejména Fillon bojuje na pravici o stejné voliče jako Le Penová.

Na jeho pozici ještě dotírá představitel radikální levice Jean-Luc Mélenchon, kterému se týden před prvním kolem podpora zdvojnásobila. To se projevilo na hlubokém propadu kandidáta socialistů Benoita Hamona, který se sedmiprocentní podporou postavení zmíněné čtveřice ohrozit již nemůže.

Nejistota výsledků je dána vysokým množstvím nerozhodnutých voličů, kterých je kolem 30 procent. Volební účast se odhaduje na 78 procent.

Volební místnosti se uzavřou na většině území v 19:00 SELČ. V některých velkých městech se bude hlasovat až do 20:00. Až poté budou známy první odhady. Belgická média mohou ale s prvními čísly přijít dříve, protože nejsou omezena francouzskými zákony zakazujícími zveřejňovat odhady před uzavřením všech volebních místností.

Francouzské úřady přichystaly přísná bezpečnostní opatření. Na klidný průběh voleb v 67.000 volebních místnostech bude dohlížet kolem 50.000 policistů a 7000 vojáků.

Už v sobotu hlasovali voliči na francouzských zámořských územích a departementech. Zájem byl vysoký také v zahraničí na západní polokouli, kde mohli zájemci volit na francouzských konzulátech. Totéž mohou nyní činit i francouzští voliči v evropských zemích. Dnes jako první přišel volit pravicový a protievropský politik Nicolas Dupont-Aignan, svůj hlasu už rovněž odevzdala krajně levicová kandidátka Nathalie Arthaudová.

Volby ostře sleduje i zahraničí. Německý ministr financí Wolfgang Schäuble neskrývá obavy z případného postupu Le Penové nebo Mélenchona do druhého kola. "Není tajemství, že bychom bláznivě neslavili, kdyby výsledkem hlasování bylo druhé kolo s Le Penovou a Mélenchonem," prohlásil a dodal, že podobný scénář by znamenal ohrožení globální ekonomiky.

Zájem o výsledek projevuje také zámoří. Prezident USA Donald Trump po čtvrtečním teroristickém útoku na Champs-Élysées předpověděl, že okolnosti nahrávají Le Penové. Jeho předchůdce Barack Obama ve čtvrtek telefonicky hovořil s centristou Macronem.

Pro něj stejně jako pro Fillona nemusí případný úspěch znamenat konec problémů, napsala dnes agentura Reuters. V případě Macrona zůstává velkou otázkou, zda při červnových parlamentních volbách získá většinu. Fillona budou i v případě úspěchu dál pronásledovat jeho skandály.

Již nyní je téměř jisté, že prezidentské volby otřesou dosavadním politickým systémem v zemi. Fillon je jediným zástupcem tradičních politických stran, které vládly ve Francii po desetiletí. Zbývající tři kandidáti favorizovaní na postup do druhého kola - Macron, Le Penová a Mélenchon - se tomuto tradičnímu systému vymykají, případně ho chtějí v různé míře změnit.

Témata:  Francie volby ve Francii 1

Aktuálně se děje

26. dubna 2024 17:48

Policie šetří nález těla na Mělnicku, zřejmě jde o sebevraždu

Středočeská policie se zabývá nálezem bezvládného těla na Mělnicku. Muž se zřejmě zastřelil po předchozí dopravní nehodě, vyplývá z dosavadních informací. Tragická událost je nadále předmětem vyšetřování. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Dmitrij Peskov

Peskov: Kyjev a Kreml se před dvěma lety dohodli na mírové smlouvě, pak ji Ukrajina zrušila

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.